U většiny žen nastanou v těhotenství chvíle, kdy pochybují. Nejčastěji je trápí strach z porodu, z bolesti, zda vůbec porod poznají, ale často jsou to i hlubší obavy, zda budou dobrými matkami, zvládnou vychovat ze svého dítěte dobrého člověka. Dá se vůbec připravit na to, že na mně někdo bude určitou dobu naprosto závislý a odpovědnost za něj a strach o něj už nikdy nezmizí? Vezměme to popořádku.
Strach o zdraví
I když si žena tisíckrát přeje stát se matkou, neznamená to, že její cesta k děťátku a prožití celých devíti měsíců bude jednodušší, než kdyby těhotenství nebylo původně plánované. Zní to jako klišé, ale v těle opravdu nastane hormonální bouře, jejímž vlivem se nemění jen fungování organismu, střev i svalů, ale také její duševní pochody. I jindy naprosto pragmaticky založená žena, která nenechá nic náhodě a podrobí analýze i výběr oběda na neděli, se najednou začne projevovat impulzivně a pod tlakem emocí. Těhotenství je zkrátka jiný stav těla i mysli.
Asi nejvíce se jako budoucí maminky bojíme o zdraví miminka, zvlášť pokud testy na odhalení některých vrozených nemocí a vývojových vad nevyjdou až tak dobře nám nebo někomu v našem okolí. Některé matky jsou stresované už jen tím, že by měly testy podstoupit. Větší strach mají obecně prvorodičky, ty, kterým početí trvalo dlouho, či ženy, jež mají za sebou nevydařené těhotenství nebo dokonce úmrtí dítěte.
Rada zní: Odborníci doporučují nějak se zaměstnat, a to nejenom přípravou výbavičky pro miminko a vybíráním jména. Pokud nejste upoutaná na lůžko, snažte se chodit ven mezi lidi, dobré je vyhledávat netěhotné a bezdětné kamarádky, které vás přivedou na jiné myšlenky. Poznávejte okolí svého bydliště, vyjíždějte za památkami, navštivte příbuzné, které jste dlouho neviděla. Pokud máte naordinovaný klidový režim, čtěte nebo se vzdělávejte v cizích jazycích, skládejte puzzle, třiďte fotografie, dodělejte konečně všechna zamýšlená alba.