8. srpna 2014
Jakým způsobem dítěti sdělit, že nějaká živá bytost navždy odešla? Ať už se jedná o blízkého člověka nebo pejska, který žil s vaší rodinou dlouhá léta, vždy je to těžké.
1 / 3

Není jednoduché mluvit s dětmi o smrti blízké osoby, obzvlášť když musíte bojovat se svým vlastním smutkem.

Způsob, jakým děti chápou smrt, závisí na jejich věku, životních zkušenostech a povaze. Nabízíme vám několik možností, jak se zachovat při podobných příležitostech a jak jim objasnit tohle nelehké téma.

A kdy se vrátí?
Do 5–6 let dítě nechápe, že smrt je konečná. ‚Odchod‘ milovaného člověka si může vykládat i jako odmítnutí. Proto je důležité s ním mluvit a vhodným způsobem mu vše vysvětlit. A hlavně – nikdy nemluvte o odchodu, protože zítra může vaše dítě čekat na babičku u dveří.

Zeptej se, na co chceš. Buďte k dítěti upřímní a nechte ho, ať se ptá, ne co chce. Někdy to může být těžké, ne na všechno budete mít odpověď. Je ale důležité vytvořit atmosféru bezpečí a otevřenosti.

Mrtví necítí. Mluvte v základních a konkrétních pojmech. Když milova­ná osoba byla nemocná nebo staršího věku, můžete vysvětlit, že tělo toho člověka zkrátka přestalo pracovat, přestalo mu bít srdíčko a lékaři s tím už nemohli nic udělat. Pokud ta osoba umře náhle v důsledku tragické události nebo dopravní nehody, můžete říct, co se stalo. Člověk, který umřel, už nedýchá, nejí, nemluví, nemyslí a nic necítí. Když pejsek umře, už neběhá, neštěká, zvadlé květiny už nekvetou. Děti v tomto věku jen těžce pochopí, že všichni lidé a všechno živé někdy umře, že je to zkrátka konečné. Takže i když jim všechno vysvětlíte, přesto se vás mohou neustále ptát, kde je ten člověk nyní a jestli se někdy vrátí. V takových situacích jen zopakujte to, co jste už řekli: ta osoba umřela a už se nikdy nevrátí.

1 / 3