4. června 2014
Maminko, pojď si hrát! Volá na mě má malá dcerka ve chvíli, kdy píši tyto řádky. Musím ji odbýt slovy, že mám práci. Pokolikáté už? Dnes asi posté.
1 / 4

Možná jste právě ve fázi, kdy přemýšlíte, jaké to bude, až budete mít dítě. Jestli se vzdáte práce, kterou máte ráda, nebo se pokusíte vrátit do ní alespoň na částečný úvazek. Časopisy jsou plné článků o tom, jak je snadné skloubit práci a péči o dítě. Vždyť je dnes tolik baby friendly zaměstnavatelů, kteří vám umožní vzít si s sebou do kanceláře miminko v kočárku. Je tolik dětských center, kam můžete miminko ‚odložit‘… Ale jaká je realita? To už se nikde nepíše. Tedy především to, o co přijdete, když nezůstanete alespoň první tři roky doma, a co naopak získáte. Markéta, Tereza a Linda.

Tři ženy, které se vzájemně neznají, nikdy se ani nepotkaly, a přesto mají mnoho společného. Jsou matky – každá má jedno dítě. A všechny tři se rozhodly pro velmi brzký návrat do pracovního procesu. Každá z nich k tomu měla svůj důvod a všechny si myslely, že to bude snadné. Není. Jak potvrzují jejich příběhy. A tak zapomeňte na všechny články o tom, jak jednoduše zvládnete práci a dítě. A hlavně, nemějte depresi z toho, že vám všechno nejde tak hravě, jak se píše! Protože je to NORMÁLNÍ!  A vždycky na úkor něčeho. A protože každý jsme v práci nahraditelný, většinou je to právě na úkor rodiny. Tohle je skutečný život, jaký si nevymyslela redaktorka, která děti nemá (a možná ani nechce), ale ta, která dítě má a nemá na něj tolik času, jak by si přála, a je jí to často nesmírně líto.

1 / 4