25. dubna 2014
Proč si pořád něco vyčítáte, litujete svých činů a užíráte se? Michaela Klevisová ví, kdy je nejlepší zamáčknout pocit viny v zárodku a co můžete z výčitek vytěžit.
1 / 3

Občas vám může připadat, že ať uděláte cokoli, následuje pocit viny. Po obědě si dáte čokoládový dort a vzápětí si vyčítáte, že jste té kalorické bombě neodolala. Ve výprodeji si koupíte tričko a ještě než vyjdete z obchodu, už vám hlavou běží, že podobných máte doma už pět a šesté vůbec nepotřebujete. Skoro každá žena se každý den kvůli něčemu cítí provinile. Představujete si, jak byste se měla ideálně chovat: jíst zdravě, dobře vycházet se všemi lidmi kolem sebe, neutrácet za nesmysly. Jenže touha po dokonalosti způsobuje, že jste věčně vynervovaná. Přitom dlouhodobý pocit viny způsobuje stres, a ten vám odsává fyzickou i duševní energii. Když vás provází denně, dokonce může odstartovat depresi.

„Štěstí je především a nad všemi věcmi tichý, radostný a jistý pocit nevinnosti,“ napsal slavný dramatik Henrik Ibsen a měl pravdu. Samozřejmě to neznamená, že kdykoli vás zachvátí pocit viny, měla byste ho ignorovat. Právě naopak, popření nepříjemných emocí by vám vůbec nepomohlo. Pokud jste někomu ublížila, pocit viny je dokonce úplně správný. Dokazuje, že máte svědomí. Zeptejte se sama sebe: Proč se cítím tak mizerně? A když si ujasníte důvod, pokračujte ve zpytování svědomí: Proč jsem tu chybu udělala? Může ta situace mít i nějaká pozitiva? Co jsem mohla udělat jinak? Pocit viny vám pomůže rozeznat svůj omyl a poučit se z něj. Takže vám vlastně prospěje a obohatí vás, ovšem jedině za předpokladu, že se v negativních pocitech nebudete rochnit! „Každý se můžeme zmýlit, udělat chybu, ale důležité je postavit se k ní konstruktivně. Znamená to převzít zodpovědnost za chybu a za důsledky, a zvážit, zda v současné chvíli můžeme něco udělat pro zlepšení situace. Pokud už nic udělat nemohu, měla bych si uvědomit, že minulost již nezměním,“ vysvětluje psychoterapeutka Martina Frintová z pražské poradny Santea.

„Je dobré omluvit se těm, kterým jste ublížila, a nabídnout svou pomoc a případné řešení situace.“ Vyplatí se, když se naučíte rozlišovat normální a destruktivní vinu. Jestli se cítíte mizerně kvůli něčemu, co nemůžete ovlivnit (třeba proto, že chystáte svatbu, zatímco vaše nejlepší kamarádka nemůže najít partnera), nebo kvůli zcela pochopitelnému činu (na poslední chvíli jste odřekla účast na dámské jízdě, protože vám připadalo, že na vás leze chřipka), jde zřejmě o příznak nízkého sebevědomí. A pokud se v duchu neustále bičujete za maličkosti, jako je vynechaná hodina spinningu, přibraný kilogram nebo nákup zbytečnosti, bráníte si ve spokojenosti. Jen proto, že si něco vyčítáte, se z vás nestane lepší člověk. Naopak jste vynervovaná, úzkostlivá a schází vám elán. Čtěte, jak se ubráníte pádu do nejobvyklejších pastí:

1 / 3