Možná se to děje i vám. Poslední dobou ztrácíte tempo, přestože jste dosáhla významných pracovních výsledků. S partnerem jste vybudovala hnízdečko lásky, ale milostný život vůbec nevychází podle vašich představ. Cítíte se z neznámých důvodů oslabená a matka se vás při poslední návštěvě netaktně zeptala, jestli nepotřebujete antidepresiva. Nenávidíte pohled do zrcadla. Vlastní tělo vám připadá cizí a časy, kdy jste se cítila jako nespoutaná šelma, jsou už dávno pryč. Nejste ve své kůži a potřebujete pomoc. Na potřebu žen, které se ocitly v krizi ženství, reaguje široká nabídka seminářů, kurzů a škol ženské energie, které jim slibují jediné – vrátit radost do jejich životů.
Návrat bohyň a bohů
Nicméně, ani muži na tom nejsou s vnímáním vlastní identity o mnoho lépe. Potvrzení své mužské role hledají u psychoterapeutů a kniha Davida Deidy Cesta pravého muže zdobí nejeden pánský noční stolek. Potřebu vyplavit ze sebe adrenalin realizují muži na poradách nebo při hodině squashe. Úloha tohoto hormonu spočívala už od počátků lidstva v nabuzení organismu k okamžité reakci. Dnešní muži už však nejsou nuceni chránit svou rodinu před útokem, ale jejich tělu taková pradávná aktivita zoufale chybí. Není proto divu, že se vydávají alespoň do soubojů pomyslných a místo zbraně drží v ruce raketu.
V nově vznikajících kurzech se v sobě muži snaží objevit pradávnou mužnost pračlověka, který byl schopen několika údery vlastnoručně vyrobeného kyje skolit nepřítele. Vracejí se k moudrosti předků, která muže vždy vyzdvihovala jako ochránce a živitele rodiny. Dokonce i samostatné, silné a finančně nezávislé ženy, zdánlivě nevyžadující žádnou péči, potřebují pomoc, což potvrzuje koučka Lenka Černá, zakladatelka Školy pro ženy (www.skola-pro-zeny.cz):
„Role ženy i muže se v posledních letech rapidně mění. Na jednu stranu jsou na nás od společnosti kladeny nové nároky, na druhou stranu v sobě máme zakódovány vzorce chování z rodiny. My ženy bychom měly být podle současného trendu samostatné, jak materiálně, tak emočně. Měly bychom obstát v pracovním světě, ale zároveň chceme být dobré jako matky a pečovatelky o rodinu. Tlačí se to na nás z více stran a není jednoduché se zorientovat v tom, co je správné. V čem se daná žena cítí dobře, do jaké míry by měla být ‚ženská‘ a do jaké míry by se měla podřídit požadavkům dnešní doby. Stejně tak je tomu u mužů, kteří díky novému přístupu nás žen nevědí, jak uchopit vztah s emancipovanou ženou. Jsou vedeni k tomu, že by měli být úspěšní a měli by chránit a živit svou rodinu. Ale poté přijdou do vztahu s nezávislou partnerkou a neumějí s ní pracovat.“