„Věnoval mi lopatu.“
„Chodila jsem s Tomášem půl roku a oba jsme byli šíleně zamilovaní. Už od října jsem vymýšlela láskyplný vánoční dárek a nakonec jsem mu nechala zarámovat fotku ze dne, kdy jsme se seznámili. Čekala jsem, že pod jedlí taky rozbalím něco romantického, jenže můj drahý mě podaroval – skládací lopatou! Když jsem se ujistila, že ta věc je vážně pro mě, uklouzlo mi: ,To se mám jít zahrabat, jo?’ Tomáš pohotově opáčil: ,Ne, naopak, vyhrabat!’ Vysvětlil, že tu lopatu mám na sníh. Bydlím totiž na kraji vesnice a vede k nám jen pěšina. A v zimě se brodím domů skrz závěje. Musela jsem uznat, že ten dar vlastně romantiku nepostrádá. Tomášovi záleží na tom, abych si cestou domů udržela nohy v suchu a v teple. A taková starost je svým způsobem taky vyznání lásky.“
– Olga, 27 let, knihovnice
„Prý jsem zrádkyně.“
„Loni v prosinci jsem si vjela do vlasů s kamarádkou. Pak jsme se tři neděle neviděly. Na Štědrý den u mě Tereza zazvonila a vrazila mi do ruky dárek. Trvala na tom, abych ho nerozbalovala hned, ale položila si ho pěkně večer pod borovici. Těšilo mě, že jsme udělaly krok k usmíření, a večer jsem její dárek popadla jako první. Z papíru na mě zamrkala krabička s voňavými mýdly a obálka. Myslela jsem, že uvnitř najdu přání, jenže jsem vytáhla třístránkový dopis! Začala jsem ho hned louskat – a to jsem asi neměla dělat, byly to samé urážky. Prý jsem zrádkyně a mrcha. Popsala tam, jak se po naší hádce ze zoufalství opila, pořídila si otravu alkoholem a zvracela z balkonu. A ze všeho vinila mě! Mého přítele prohlásila za blbce, který mě proti ní štve. Dokonale mi tím dopisem zkazila Štědrý večer. A o to jí patrně šlo. Měla jsem ji předtím ráda, ale když jsem poznala, jak umí být zákeřná, změnila jsem na ni názor. Už se nevídáme.“
– Lucie, 23 let, studentka
