8. října 2013
Je skvělý do salátu i na tělo! Účinky a původ zázračné tekutiny s chutí probádala Romana Schützová.
1 / 2

1. Olivy pěstovali už staří Řekové. Podle dochovaných záznamů je hojně používali například v kuchyni, v péči o tělo, jako mazadlo, při výrobě parfémů či coby hořlavou náplň do lamp. A účinky olivového oleje znal i slavný lékař Hippokrates.

2. Když se zakládaly Athény, Zeus podle mýtu rozhodl, že se město pojmenuje po bohu, který věnuje městu hodnotnější dar. Poseidon tedy udeřil trojzubcem do země, z níž začala prýštit slaná voda. Bohyně Athéna zase praštila kopím, které se změnilo v olivovník. A ten vyhrál!

3. Olivové stromy se od pradávna považovaly za posvátné, za jejich poškození by vám hrozil dokonce trest smrti. Pomazání hlavy olivovým olejem symbolizovalo pohostinnost a olympijským vítězům se na hlavy pokládaly věnce z olivových větviček. Mimochodem, Ovidius tvrdil, že tento druh oleje má nadpozemské vlastnosti, proto je také potravou bohů. Slepý básník Homér olivový olej pro změnu nazval tekutým zlatem.

4. Pár čísel: Olivovníky mohou růst až 5000 let! Z jednoho stromu se dohromady sklidí mezi 20 až 60 kily plodů. K největším producentům oleje patří Španělsko a Itálie. Na výrobu kilogramu tekutiny je třeba 4 až 6 kilogramů zralých oliv.

5. Rozdíl mezi olivami zelenými a černými spočívá ve stupni dozrání: Zelené olivy se sklízejí ještě nezralé, zatímco černé musejí být zralé až přezrálé.

1 / 2