O trendu žití na hromádce jasně vypovídají statistiky. Zatímco za první republiky se mimo manželství narodilo zhruba dvanáct procent dětí ročně, a ženy navíc byly vystaveny velkému tlaku okolí, v totalitních osmdesátých letech připadly na svobodné matky jen čtyři děti ze sta narozených. Zlom nastal po sametové revoluci. Tehdy bylo nemanželské zhruba každé dvanácté dítě. A loni se poměr nemanželských potomků vyšplhal na 43 procent, u prvorozených je to ještě o jedenáct procent více.
Každému, co jeho jest!
Doba levobočků nemajících téměř žádná práva je naštěstí pryč. Dnes má dítě narozené mimo manželství stejná práva jako dítě narozené v manželství. Dostane stejné výživné, je dědicem obou rodičů, má právo se podílet na jejich životní úrovni. Na straně druhé oba jeho rodiče mají k dítěti stejná práva jako rodiče, kteří tvoří manželský pár – jsou jeho zákonnými zástupci, oba mají právo se podílet na jeho výchově, stýkat se s ním...
„Rodiče mají ke svým dětem ze zákona vyživovací povinnost, takže pokud spolu nežijí, má dítě právo na výživné od toho rodiče, s nímž není ve společné domácnosti,“ vysvětluje realitu nemanželských dětí Michaela Kovaříková, advokátka spolupracující se seznamovací agenturou Náhoda. „Výše výživného nemusí být stanovena soudně, soud ji upraví na návrh pouze v případě, že povinný rodič svou vyživovací povinnost neplní nebo ji plní v nesprávné výši. Výše výživného se odvíjí od potřeb dítěte a možností a schopností povinného rodiče – vypočítává se nejen z příjmu, ale i z ostatního majetku rodiče a dítě má právo se podílet na životní úrovni svého rodiče.“
