Třiatřicetiletá Marika měla komplikovaný porod. Adámek se narodil císařským řezem a ihned po narození putoval na operační sál. Má nemocné srdce a do budoucna to pro něj znamená, že na sebe musí dávat pozor, některé sporty jsou pro něj nepřípustné a pravděpodobně jej čekají další operace. Jak a kdy to dnes ročnímu synovi řekne, netuší. Už teď ji to ale trápí. Chce totiž, aby se s tím srovnal co nejlépe. Nepříznivá diagnóza zasáhne každou rodinu a změní život dětského pacienta i jeho nejbližších. Oznámit dítěti nemoc není jednoduché, a nemusí jít zrovna o rakovinu, stačí celo-životní dieta. Malý člověk se těžko srovnává s tím, že nemůže to, co jeho vrstevníci a že místo dovádění venku tráví polovinu dětství v nemocnici. Přinášíme vám rady, jak se s tím poprat.
Operace? Nelžete a připusťte i bolest
Dítě slovu nemoc nerozumí a nechápe, když mu sdělíte diagnózu. Nedokáže si představit, co pro něj znamená, že má cukrovku, vnímá jen praktické dopady své nemoci. Jak tedy s dítětem mluvit, aby svou nemoc co nejlépe přijalo a v pohodě se srovnalo s nesnázemi, které s sebou přináší? Odborníci radí především dítěti nelhat a situaci nezjednodušovat. I když máte pocit, že se se vám rozskočí srdce a vašeho zlatíčka je vám líto, musíte si uvědomit, že zlehčování situace „v jeho prospěch“ mu nakonec může velmi ublížit a dříve nebo později přinese velké zklamání. Pokud se chystáte s dítkem na operaci, mělo by s operačním sálem počítat, buďte tedy realisté.
„Pokud dítě čeká zákrok, je třeba mu to oznámit s předstihem. Ůplně nejhůř snad rodiče mohou udělat, pokud se to potomek dozví až v nemocnici nebo třeba den předem při balení tašky. Dobré je na to dítě připravovat tak měsíc, dva dopředu. Dříve by se zbytečně bálo, na druhou stranu ale potřebuje čas na srovnání se se situací,“ radí psycholog Jeroným Klimeš.
Pokud vaše dítko čeká velký zákrok, sdělte mu, že bude nějaký čas na lůžku. Zároveň je však ubezpečte, že tam budete s ním a že se o něj postaráte, že rozhodně nezůstane samo. Vysvětlete mu, že doktoři nejsou ti zlí, ale snaží se mu do života pomoct a je to třeba. Ptá se na bolest? Nemlžte!
„To, že ho to bude bolet, byste měli připustit. Pokud to neuděláte, může to pak cítit jako zradu a při případném příštím zákroku již nebude nikomu důvěřovat. Zároveň je ale dítěti dobré vysvětlit, že fyzická bolest přejde a že se vyléčí,“ doplnil Jeroným Klimeš. Dodává, že fyzická bolest má jednu nespornou výhodu – ať je jakkoli silná, jednou odezní a nemá tendenci se vracet. „To je důležité si uvědomit. Psychická bolest je stálejší, mnohdy trvalá a hůře se léčí. Pokud dítě zažije velký strach, odmítnutí, pocit izolace kvůli tomu, že s ním nekomunikujete, že necítí dostatečnou oporu v tak důležité situaci, je to pro něj mnohem horší a pravděpodobně to ani nezapomene. Na fyzickou bolest si oproti tomu po několika letech zřejmě nevzpomene vůbec,“ míní.
