8. dubna 2013
Vy jí za rok smlsnete čtyři a půl kila, ale kdysi se používala místo peněz!
1 / 2

Někteří lékaři upozorňují, že čokoholici jsou stejně závislí na své droze jako třeba alkoholici. Spořádá se jí stále víc, ale co si o ní máte myslet? Kde se vzala a jak to, že si vás dokáže rychle omotat kolem prstu? Poznejte čokoládová fakta, o nichž jste dosud možná neměla tušení.

Obdoba viagry
Předpokládá se, že první zpracované kakaové boby znali už lidé před 2500 lety v Jižní Americe. Mayové a Aztékové semena kakaovníku drtili a ze vzniklého prášku vyráběli zpěněný nápoj, o němž věřili, že jim dodá moudrost a sílu. S čokoládou měl ale tento koktejl pramálo společného – indiáni do něj přidávali čili papričky a koření, takže vznikl ostrý a štiplavý nápoj, který zbožňovali především kmenoví vůdci. Například aztécký vládce Montezuma údajně vypil až padesát šálků koktejlu za den. „Po požití takového nápoje muž dokáže jít celý den bez odpočinku nebo obšťastnit za noc mnoho žen,“ prohlašoval prý s velkou oblibou.

Když potom Ameriku navštívil Kolumbus, kakaové boby sice neunikly jeho pozornosti a přivezl je s sebou na španělský dvůr, jenže tam si jich mezi záplavou darů nikdo nevšiml a upadly v zapomnění. Znovu je objevil až Hernando Cortez, který si všiml, že je domorodé kmeny mezi sebou používaly jako platidlo. „Za sto kakaových bobů se dá pořídit už slušný a silný otrok,“ napsal si do svých poznámek a okamžitě založil kakaovou plantáž, na které by mu bez práce rostly rostlinné peníze. Jenže vypěstovat kakaovník do takové podoby, aby rodil drahocenné boby, není vůbec jednoduché. Rostlina je velmi křehká, vyžaduje zvláštní podnebí s vysokou mírou vlhkosti, je citlivá na vítr a vůbec se musí všestranně obstarávat. Teprve pokud dostane všechno, co potřebuje, začne po pěti letech plodit.

1 / 2