31. března 2013
Možná jste se na válecí víkend s přítelem těšila, ale stejně vám to nedá. Co hodinu kontrolujete Facebook a když vám od sestry přijde esemeska, jak si „užívá“ v technickém muzeu, máte dost. Má se snad líp než vy?
1 / 3

Nedávno jsem si naplánovala úžasnou línou sobotu. Já, aktivní lyžařka a lezkyně, jsem se rozhodla doléčit vykloubený prst povalováním na masážích a v bazénu. Pro jednou jsem odpočinkově zůstala v Praze a mým jediným cílem bylo přecpat se k večeři ravioli a nalakovat si otlačené nehty načerveno. Opravdu jsem si to slastné nicnedělání užívala, tedy až do chvíle, kdy mi v mobilu přistála fotka ze skialpového výletu kamarádů. Nad nimi azurové alpské nebe, hory, sluníčko… Jen já nikde.

Neprozřetelně jsem projela Facebook a zjistila, že zatímco se rochním v bazénu, na Šumavě se běžel závod, který by mě určitě bavil. Moje blaženost byla najednou v trapu a vystřídal ji nepříjemně nutkavý pocit, že ačkoliv mám program, na který jsem se celý týden těšila, určitě přicházím o spoustu zajímavějších věcí. Až do pondělí ve mně hryzal pocit, že jsem se možná nerozhodla správně a místo relaxace jsem si měla užít akční víkend.

FOMO mezi námi

Trpím totiž FOMO. Že to neznáte? Ale jděte! Fear of missing out (FOMO) je nově popsaná fobie z toho, že vám něco uniká. Psycholog Arnie Kozak definuje FOMO jako strach, který znehodnocuje naše současné prožívání příjemných věcí, protože se obsesivně zabýváme myšlenkou na to, co aktuálně nemáme a mít bychom mohli. V naší době totiž můžeme mít vlastně všechno. Možnost výběru se tak stává stresujícím luxusem, protože kdykoliv uděláme nějaké rozhodnutí, současně tím přicházíme o spoustu jiných možností. Sami sebe tak zaháníme do pozice věčně nespokojeného a váhajícího tvora.

Náš život může snadno sklouznout do podoby bajky o oslovi, který se tak dlouho nemohl rozhodnout mezi několika vábně vypadajícími kupkami sena, až kvůli tomu pošel hlady. S vědomím nepřeberných možností projíždíme Facebook, píšeme esemesky a maily a hledáme, čím bychom svůj život ještě více naplnili. Nebo aspoň srovnáváme jeho kvalitu a náplň s životem jiných. Pořád se totiž něco děje a my přece musíme být u toho nejlepšího!  

Při psaní tohoto článku jsem udělala malý test. Popsala jsem na svém facebookovém profilu příznaky FOMO a zeptala se svých přátel, zda se jich tento fenomén týká. Všichni do jednoho samozřejmě napsali, že ne. Ale nejkratší reakční doba byla minuta a nejdelší 18 hodin, a to jen proto, že příspěvek dorazil z Nového Zélandu. FOMO je evidentně vážný problém a nejhorší na něm je, že si většina lidí stěží uvědomuje, že existuje. A že v něm pěkně plavou.

1 / 3