22. února 2013
Pevná otcovská ruka – něžná matčina náruč. Tak se o rodičích a jejich výchově mluví. Platí to doopravdy?
1 / 3

Otcové jsou považováni za ty přísnější. Matky za ty mírnější. Otcové trestají. Matky konejší. Otcové trvají na striktním dodržování pravidel. Matky častěji přimhouří oči a dětem dovolí pravidla obejít. Otcové se musejí vždycky poslouchat. S matkami se dá smlouvat… Tento pohled na rodičovské role má většina z nás v sobě do určité míry zakořeněný. A pokud to v některých rodinách mají naopak, říkáme, že výjimky potvrzují pravidla. Poslední výzkumy ale mluví jinak. Podle nich se rozdíly ve výchově nejenom stírají, ale ženy jsou prý v průměru dokonce o něco důslednější.

Podle psychologů tyto změny vyplývají z měnícího se postavení muže a ženy v současné moderní společnosti. Muž už není výhradní hlavou rodiny, jejíž příkazy se musejí poslouchat a podle jejíchž pravidel se musejí všichni členové domácnosti chovat. A žena už není poslušnou ženuškou, která nemá žádná rozhodovací práva. Pořád ještě ženy – některé a někdy – říkají: „Počkej, až přijde domů táta, ten si to s tebou vyřídí.“

Doktor Wayne Warburton z rodinného centra při Macquarierově univerzitě v Sydney však tvrdí, že už to nemá takovou váhu, jakou to mělo ještě například v šedesátých či sedmdesátých letech minulého století. Přestože existují rodiny, a není jich málo, kde se vše řídí podle mužů, už se tak nechová zdaleka každá rodina. Začínají převažovat ty, v nichž se ženy svým partnerům dokážou postavit, pokud jsou přesvědčené, že jejich výchovné postupy jsou správné. „Současné ženy se nebojí říct nahlas svůj názor a stát si za ním,“ říká k tomu doktor Wayne Warburton. „Dříve bylo typičtější, že muži byli mnohem přísnější a byli také mnohem větší pedanti při výchově potomků, celá domácnost byla pod jejich dohledem. To už v dnešní době takovou samozřejmostí rozhodně není.“

1 / 3