V tom, jak lidé přišli na lahodnou chuť kávy a její účinky na lidský organismus, se vypráví mnoho legend. Faktem je, že až do 17. století bylo pěstování kávy výsadou arabského světa, který si své tajemství bedlivě střežil. Rozšíření kávovníku na jiné kontinenty má takřka špionážní podtext. Zasloužili se o to Holanďané, kteří na počátku 17. století tajně vyvezli kávová zrna z Jemenu a začali pěstovat kávu ve svých koloniích.
Do Evropy se káva dostala při tureckém tažení a stala se tak oblíbenou, že se začala dovážet ve velkém měřítku. Přivážely ji lodě přes italské Benátky a tam také začaly vznikat první kavárny. (Dodnes je tady například v provozu kavárna Florián.)
Voňavý šálek
Na výslednou chuť a aroma kávy má vliv mnoho různých faktorů. Jednak je to druh kávy. K nejznámějším patří kvalitnější, ale choulostivější arabica a méně kvalitní, ale odolnější robusta. Důležité je také pražení, při kterém právě vznikají nezaměnitelné látky, nosiče vůní a chuti. Umění připravit skutečně výborný šálek kávy závisí na přesném dodržení receptu – tedy na poměru kávy a vody, na způsobu a hrubosti mletí a také na čerstvosti. Vliv má také voda samotná, musí být nejen čerstvá, ale měla by mít i požadovanou teplotu, aby se uvolnilo to správné aroma. Známé jsou tři hlavní způsoby přípravy kávy – turecká, filtrovaná a espreso.
Záleží jen a jen na chuti každého z nás, které přípravě dáme přednost. Měli bychom ale vědět, že každý ze způsobů vyžaduje jinou hrubost namletí kávy. Nejjemněji mletá káva se používá při přípravě espresa a turecké kávy, hrubší varianta při filtrování a nejhrubší pro coffee pressy. Kávu si také v mnoha zemích dochucují nejrůznějším kořením.
