24. června 2012
Žijete si ve dvou. Vy a vaše dcera. Zůstanete single máma a ona jedináček, nebo půjdete dál s novým partnerem a porodíte další dítě?
1 / 4

Přemýšlíte o budoucnosti? Máte ráda sny a představy? Pojďme se spolu podívat na scénář jednoho životního sci-fi. Mohlo by se jmenovat Gauč, nový muž a další miminko…

14. dubna 2012
Kateřina ležela ve starém pyžamu po tátovi na pohovce v obýváku své dvougenerační vilky u Prahy. Četla si v National Geografic o šelmách. Gepardice prý rodí jen jedno mládě. Jako ona… Taky chce jen jedno dítě. Gepardy odmalička milovala a fascinovali ji. Asi totemové zvíře, pomyslela si.

Její mláďátko, čtyřletá Mia, už dávno spokojeně spalo. Kateřina tohle milovala. Ležet si po perném pracovním dnu v těch příšerných fuseklích, popíjet červené, ukrajovat k tomu samotný parmazán, mlaskat a číst si. Nemusela s nikým mluvit, souložit nebo věnovat pozornost něčemu jinému, než čemu ona sama chtěla. Nedokázala nikomu racionálně vysvětlit, proč je s Miou sama.

Když jí byl rok, s Robertem se rozvedli. Nic nového pod sluncem. Dělá to dnes každý druhý pár. Charakterová neshoda. Roberta má dodnes ráda a je šťastná, že spolu mají dítě, ale žít v jedné domácnosti nedokázali. Kdyby měla být úplně upřímná, musela by si přiznat, že dávno předtím, než Miušku počali, věděla, že spolu nebudou. To, co je k sobě přitahovalo, bylo něco velmi přízemního. Animálního. Voněl jí.

Věděla, že s ním chce dítě. A možná i chtěla být s dítětem sama… Chtěla, aby jí do toho nikdo nemluvil. Za takové přiznání by asi v konzervativnějších i psychologických kruzích sklidila pořádné opovržení. Chce sobecky okrást dítě o otce nebo je neschopná obětovat se pro solidní vztah, pro rodinu… Tak by zněly argumenty proti ní. Nijak se jim vlastně nebránila. Jenže se neobětovala.

Kdysi viděla na ulici nějakou puberťačku, která měla na mikině placku s nápisem: „No a co, jsem taková!“ Připadalo jí to vtipné. Klidně by takovou nosila, teď, ve svých osmatřiceti… Věřila, že když je matka šťastná, je šťastné i dítě. Koneckonců Mia tátu má, stýkají se a mají se rádi. Jen spolu nežijí. Máma ji vždycky nazývala volnomyšlenkářkou. Byla s tátou od maturity a jsou spolu dodnes. Jsou moc fajn. Občas jí hudrují, ale Kateřina cítí, že to nemyslí moc vážně a že ji celkem chápou. Oni to dali „na celý život“, obdivovala je za to, ale neuměla a nechtěla to praktikovat jako oni…

1 / 4