15. května 2012
 | 
Foto: profimedia.cz
V Česku žije 560 tisíc neúplných rodin. V nich vyrůstá 400 tisíc nezaopatřených dětí, které trpí chudobou. Tak mluví statistiky...
1 / 2

Ty ukrývají ještě několik alarmujících faktů – jedna třetina neúplných rodin se pohybuje za hranicí životního minima. Zhruba čtyřicet procent rodičů, kteří mají platit alimenty na děti, na ně neplatí vůbec nebo jen občas. Nehrazení výživného je třetí nejčastější trestný čin u nás…

Na hranici chudoby
Podle výzkumu Radky Dudové ze Sociologického ústavu Akademie věd ČR byla průměrná výše alimentů v roce 2010 1500 Kč na jedno nezaopatřené dítě, což nepokryje ani čtvrtinu nákladů na výživu stanovených Českým statistickým úřadem. Neexistují žádné tabulky, které by nařizovaly, kolik má rodič na svého potomka platit. Zlepšení přišlo jen v podobě doporučení bývalé ministryně spravedlnosti Daniely Kolářové. Na potomka do pěti let by měl expartner platit minimálně 11 procent z příjmu, u osmnáctiletého a staršího dítěte je to maximálně 25 procent. To, jaké má rodič skutečné majetkové poměry, však soudci dopodrobna nezkoumají. Snadno se tak může stát to, co PR manažerce Asociace neúplných rodin Báře Středové: „Soud svěřil děti do mé péče a vyměřil otci výživné. Rozsudek se zdál být jasný: tři tisíce měsíčně na každé dítě. Jenže žádné peníze nechodily. Sociální pracovnice mi radila, abych podala trestní oznámení, protože neplacení alimentů je trestný čin, ale mně to připadalo příliš drsné. Zašla jsem znovu k soudu a s paní tajemnicí sepsala návrh na exekuci mzdy otce. Netušila jsem, že si můj bývalý přinese k soudu potvrzení od zaměstnavatele, že vydělává pouhých deset tisíc měsíčně. Soudní exekutor mu může z platu každý měsíc zabavit pouze takovou částku, aby se otec sám nedostal pod hranici životního minima. A tak mi měsíčně chodí jenom 2500 korun.“

1 / 2