13. května 2012
Výchova dětí není snadná, ani když je k ruce táta. Jak zvládají výchovu svobodné matky?
1 / 2

Svobodnou matkou je v současné době každá pátá žena. Tvrdí to statistiky a odborníci z řad sociologů i psychologů dodávají, že počet svobodných matek se v západních společnostech každým rokem o něco zvyšuje. Pochopitelně ne všechny svobodné matky jsou svobodnými matkami neustále, ovšem ty, které se „zadají“, zas nahrazují ženy, z jejichž života partner zrovna odešel. Někdy statistiky počítají jako svobodnou matku každou ženu, která je svobodná, což výsledky činí poněkud nepřesnými, protože zdaleka ne každá neprovdaná žena žije bez partnera.

Jeden rodič, dvě role
Být svobodnou matkou znamená zastávat nejenom roli matky, ale také roli otce, což je ve srovnání s výchovou v tradiční rodině, kde jsou otec, matka a dítě (děti), vůbec ten největší rozdíl. V tradiční rodině, alespoň pokud mluvíme o víceméně fungujících rodinách, jsou role matky a otce rozděleny. Funguje to tak odnepaměti a k rozdělení rolí došlo z velice pochopitelných důvodů. Zatímco muž zabezpečoval rodinu materiálně a jako kdyby zvenku, žena se starala o její fungování zevnitř, k čemuž patří i péče o děti. Jakkoli existují výjimky, kdy je tomu naopak, matka většinou bývá ta starostlivější, která si dříve všimne, že něco není v pořádku, bývá rovněž empatičtější, v projevech k dítěti je v průměru něžnější, a i když umí být přísná, je i laskavá, pečující a mívá pochopení pro dětské strachy, nesmělost či bojácnost. Otec obvykle zastává roli toho, který je z obou rodičů, když ne přímo přísnější, ačkoli i větší přísnost bývá v obecném měřítku otcům přisuzována, pak alespoň striktnější a nesmlouvavější, co se kupříkladu kázně týče. Matky také bývají přísné, ovšem rozdíl je v prioritách. Otcové nemívají takové pochopení pro dětské strachy, zejména co se výchovy malých chlapců týká, ale mívají větší pochopení pro dětské skopičiny, pokud se během nich dítě projeví jako odvážné. Otcové si obecně cení odvahy, matky zase toho, když se dítě nebojí přiznat, že se něčeho bojí, a když se za každou cenu do „odvážných kousků“ nepouští. Dalo by se tedy říci, že zatímco otcové kladně hodnotí odvahu, matky rozvahu.

1 / 2