29. března 2018
Skotsko je země s melancholickým počasím, země divokých hor a vřesovišť. Skotsko dalo světu golf, v jeho hlavním městě vznikl první díl Harry Pottera i Trainspotting. Pojďme si některé skotské poklady představit blíže.

1. Skotská whisky

„Z rozkazu krále osm bollů ječmene páteru Johnu Corovi na výrobu aqua vitae“ – takto zní historicky první dochovaný písemný doklad o whisky z roku 1494. Nachází se v účetní knize skotských králů (boll je stará skotská objemová míra). Skotská whisky je ve své domovině národním pokladem stejně jako u nás pivo plzeňského typu. I přes to všechno již zhruba tři čtvrtiny – z více jak stovky skotských palíren – nejsou v rukou Skotů. Nejvíce palíren spadá pod velké nápojářské koncerny pocházející z Japonska, Francie nebo Anglie. Největším hráčem na trhu, který má stále kořeny ve Skotsku, je značka William Grant & Sons. Rodinná firma vlastní například světoznámou palírnu Glenfiddich z Dufftownu, jejíž jednosladové whisky získaly nejvíce ocenění na předních světových soutěžích.

2. Skotské dudy

Zvuk dud je často spojován právě se Skotskem, přitom dudám podobné nástroje znali již v Egyptě nebo ve starém Řecku. V Evropě se začaly šířit ve dvanáctém století. Nicméně zatímco všude jinde na ně hráli buď ovčáci, nebo obecně lidé na okraji společnosti, ve Skotsku dudy sloužily jako nástroj, který podněcoval bojovníky do bitvy a jímž byli oplakáváni mrtví válečníci. Při bitvě u Pinkie poblíž Edinburghu v roce 1549 je zaznamenáno, že „zatímco se Francouzi připravovali k bitvě, divocí Skoti se do zbraně svolávali zvukem dud“. O necelá čtyři století později se pak zvuk dud nesl po pláži Sword během vylodění v Normandii. Bill Millin, dudák 1. brigády speciálních sil, hrál svým spolubojovníkům The Road to the Isles a další skotské lidovky, zatímco kolem lítaly kulky německých sniperů. Historický rozdíl ve společenském statusu skotských dudáků oproti jejich kolegům je tak více než zřetelný.

3. Skotský kilt

Mužská skládací suknice aneb skotský kilt v dnešní podobě vznikl z přepásaného skotského plédu. Co si pod tím představit? Takzvaný velký pléd, předchůdce kiltu, byl pruh látky o délce cca 6–8 metrů, který bylo nutné před každým oblékáním nařasit na zemi. Poté si na něj dotyčný lehl a přepásal si jej kolem těla. V polovině 19. století došlo k oddělení spodní části plédu od té svrchní a zároveň ke spojení spodních dílů. Kilt byl na světě. Skotským symbolem se však stal až později v době, kdy ho jeho hlavní uživatelé – skotští horalé – opustili ve prospěch levnějších a praktičtějších kalhot. Kiltu se poté zmocnily vyšší společenské vrstvy, které v něm našly romantiku autentické národní minulosti.