1. Třídírna prožitků
Sen je označení pro iluzorní zážitek, vytvářený mozkem během spánku. Mozek takto podle odborníků zpracovává a třídí své skutečné zážitky. Věda zkoumající sny se nazývá oneirologie.
2. Léčba snem
Lidé ve starém Egyptě věřili, že sny jsou poselstvím bohů, proto se výkladem zabývali samotní kněží. Nemocným lidem se sny navozovaly uměle, pomocí takzvané inkubace. Jak to probíhalo? Nemocní se nejdřív museli vydat do chrámového sanatoria, kde následně strávili noc, a během toho je uzdravovalo samotné božstvo. Sny měly dokonce takovou váhu, že se podle nich prováděla i státnická rozhodnutí.
http://gty.im/530185374
3. Boží sny
Někteří řečtí filozofové věřili v pravdivost a božský původ snů, jiní byli striktně proti. Božský původ snů zpochybnil například Aristotelés ve svém pojednání O věštění ze snu. Naproti tomu v hippokratovské sbírce (souboru lékařských spisů, jež vznikaly od poloviny 5. století př. n. l. do 2. stol. n. l.) najdete pojednání O životosprávě, jehož čtvrtá kniha dělí sny na božské a sny obsahující znaky tělesného stavu. První jmenované obsahují informace o budoucnosti „a je nejlepší je konzultovat s věštcem“, podle druhé skupiny zase lékaři určovali diagnózy.
4. Smrt za sen!
V 8. století papež Řehoř výklad snů přísně zakázal, a to rovnou pod hrozbou smrti. Církev totiž sny považovala za pohanské bludy. „Sny přicházejí k člověku buď prostřednictvím duše, nebo prostřednictvím těla, a takové pokušitelské sny podněcuje sám ďábel!“
http://gty.im/592259567
5. Užít si ve snu...
Roku 1900 Sigmund Freud, neurolog a zakladatel psychoanalýzy, vydal knihu Výklad snů, v níž definoval a interpretoval čtyřicítku vlastních snů. Tvrdil, že jsme nevědomě puzeni uspokojovat své sexuální pudy a potřeby. A právě během spánku naše „obranyschopnost“ klesá a skutečné pudy vyplouvají na povrch. Sny přitom považuje za naplnění našich nejniternějších přání a potřeb. „Sen je jako nápis v neznámé řeči, který je třeba rozluštit,“ uváděl.