6. února 2018
Ať už si zapisujete termíny schůzek, lékařských prohlídek, nebo myšlenky, osobní diář vám ulehčí a obohatí život. Kdo tuhle věc vymyslel? Zjišťovala Romana Schützová.

1. Astronom Ibn al-Banna‘ pozoruje hvězdy a výsledky si zapisuje na papír. Každý údaj nezapomene opatřit datem a zmínkou o svých denních činnostech, což činí jeho diář pokrokovým! Píše se 13. století.

2. Slovo diář pochází z latinského diarium a znamená denní záznamy. Proslulé jsou diáře Leonarda da Vinciho, který za život popsal desetitisíce papírových listů. Ty si svazoval do desek z látky či kůže. Mezi texty o přírodních vědách, filozofii nebo letectví popisoval i to, co si dal k večeři. Pozpátku!

3. Anglická spisovatelka Virginia Woolf si deník začala vést ve svých 33 letech. V zápiscích rozmlouvala sama se sebou (‚Tvůj skutečný život spočívá v myšlenkách.‘) nebo se ptala, jestli vůbec umí psát (‚Proč však nějaké vlažné slovo sklíčí člověka víc, než ho rozradostní to pochvalné.‘). Popsala 26 svazků. Poslední poznámku udělala čtyři dny před smrtí.

4.  Zápisník Fridy Kahlo, mexické malířky a revolucionářky z počátku 20. století, hýřil místo slov symbolickými obrázky aztéckých bohyň s obřími prsy, opic, duchů nebo Fridinými autoportréty. 

5.  Brit Frank Smythson, zakladatel společnosti Smythson Company, si během schůzky v restauraci na papírovou účtenku poznamená termín příštího setkání. V kanceláři datum přepíše do objemného bloku a přitom mu bleskne hlavou, že by jeho firma mohla začít vyrábět diáře z jemné kůže o velikosti peněženky. 1908 se začaly prodávat!