Otrávila jsem sebe i přítele

Víkend snů, který si Klaudie udělala s přítelem Vláďou uprostřed lesů, dopadl zcela jinak, než zamilovaná dvojice očekávala – rychlým převozem do nemocnice...

otrava po houbách

otrava houbami

houby

„Byla polovina léta a já jsem neměla ještě nárok na dovolenou,“ vypráví Klaudie (28). „Dostala jsem novou práci, ve které jsem byla teprve dva měsíce, tudíž mě čekal další měsíc v rozpálené kanceláři. Doma to se mnou bylo k nevydržení, přítel už mě začínal mít plné zuby. Aby mi udělal radost, pronajal na víkend chatičku na Šumavě. Měla jsem hroznou radost, že si odpočinu a naberu síly na čerstvém vzduchu. A Vláďa si konečně oddy­ch­ne od mého věčného kňourání, že potřebuji volno, když už jsou ty prázdniny.“

Na samotě u lesa
„Na ten víkend hlásili nádherné počasí. Vyrazili jsme hned po práci. Už v autě jsem si plánovala, co všechno za víkend zvládneme. Jak navštívíme hrad Kašperk, půjdeme se koupat do rybníku, uděláme si romantický piknik na louce. Vláďa říkal, že sice neví, jak to všechno stihne­me, ale že tenhle víkend je můj a bude­me dělat to, co chci já. Chatička byla jako z pohádky. Starobylá, dřevěná s pů­vodním nábytkem. Vedle stála ještě jedna podobná té naší, jinak to byla samota. Večer jsme si rozdělali ohýnek a opekáli buřty. A mě napadlo, že bychom si mohli zítra uvařit k obědu houbovou omáčku. Je přece houbová sezona! Ráno se seberu a půjdu nějaké ty houby nasbírat. Sice nejsem bůhvíjaký znalec, ale hřiby snad poznám a nic, co bude podezřelé, sbírat nebudu. Vláďa se na to moc netvářil a říkal, že než ty houby uvařím, raději si je sám prohlédne. Nemohla jsem dospat, jak jsem se těšila na druhý den.“

Neznalá houbařka
„Vstávala jsem hodně brzy, mohlo být tak kolem šesté. V komůrce jsem našla košík a vzhůru do lesa. Cestou jsem potkala docela dost houbařů, všichni měli plné nůše krásných a obrovských hub. Prý se toto léto opravdu vydařilo. Sbírala jsem jen hřiby, vše ostatní jsem radši nechala na místě. Po chvilce jsem došla na palouček a úplně jsem zkameněla, když jsem viděla tu nádheru. Všude samé lišky, nebo jsem si to v tu chvíli alespoň myslela. Vrhla jsem se na ně a dávala je do košíku. ‚Z nich bývají ty nejlepší omáčky,‘ říkala jsem si. To si Vláďa pochutná! Do chaty jsem skoro běžela, jak jsem byla z úlovku nadšená. Vláďa ještě spal, ale mně to nedalo a vtrhla jsem do ložnice a v rychlosti jsem mu ukázala košík. Říkala jsem mu, že to chci rychle začít vařit, ať se na to koukne. Rozespalý to přelétl to očima a povídal, že dobrý, a zase usnul. Nedivím se, bylo teprve osm hodin. Houby jsem očistila a ani
mě nenapadlo, jak jedovatý oběd nám uvařím. Všechny jsem nezpracovala, většinu jsem nakrájela a dala sušit. Chtěla jsem vzít nějaké domu mamince a pochlubit se, jak se mi zadařilo.“

Autor: Jackie
Foto: Shutterstock,
Rubrika: Láska