Prý spolu chodili z čisté lásky. Z čisté lásky spolu začali žít, vzali se a z lásky se jim narodily děti. Byli na sebe milí, ve společnosti se objevovali společně, drželi se za ruce, občas se políbili. Působili jako ideální pár... Mezilidské vztahy se však neodehrávají ve vakuu a nezůstávají neměnné. Každý vztah se mění. Ne každý člověk se s tím ale dokáže vyrovnat. Láska je poměrně komplikovanou emocí, která zahrnuje nejenom pozitivní, ale i negativní city. Ze zklamané lásky vzniká nenávist, která signalizuje, že citová vazba přetrvává. Ovšem, jak tvrdil už Jung, na jiné, deformované úrovni.

Úhlavní nepřítel
Petra se vdávala v osmadvaceti za muže svých snů. Dnes je jí o šest let více a z muže jejích snů se stal úhlavní nepřítel. Když o něm mluví, nevyhýbá se ani tak silným slovům jako nenávist a odpor. Při připomenutí minulých let, kdy s ním byla šťastná, se jen znechuceně ušklíbne. „To bylo. Asi tak před milionem let. Je to tak dávno, že si na žádné hezké chvíle nedokážu vzpomenout.“ Šest let samozřejmě není dlouhá doba, ale Petra si na hezké chvíle vzpomínat nehodlá, protože by jí narušovaly momentální obrázek, který o svém bývalém partnerovi má. Nechce si o něm myslet nic pěkného. Nenávidí ho. „Proč bych měla hledat jeho klady? Ublížil mi a to mi stačí. Podvedl mě, neomluvil se za to, opět mě podvedl a teď mě chce připravit o dítě i byt. U soudu na mě naházel tolik špíny, že mi bude trvat léta, než ji ze sebe smyju. Označil mě za špatnou matku, tvrdil, že se o dceru neumím postarat, že ji nechávám samotnou, i když pláče, a další nehoráznosti. On se rozhodl zničit mě, já ho zničím také. Dceru nedostane a nedovolím mu ani, aby se s ní vídal. Štval by ji proti mně a to nemůžu dopustit.

Co by z ní vyrostlo? Jaký by ke mně měla vztah?“
Ne vždy nenávist vzniká z tak zjevných příčin, jako když se partneři handrkují o dítě a navzájem se pomlouvají. Někdy může začít jeden druhého nesnášet prostě proto, že není v partnerství spokojený, vztah se nevyvíjí podle jeho představ, pomalu ztrácí ideály, a protože potřebuje najít nějaké příčiny, hledá je právě v tom druhém. Postupem času za­-čnou toho nespokojeného v páru štvát partnerovy zvyky, partnerův životní styl, partnerova mluva (forma i obsah) a nakonec partner jako takový. Zklamaný partner cítící k druhému odpor nejenže odmítá sex, ale vyhýbá se jakémukoli tělesnému kontaktu, protože je mu tělesný kontakt bytostně nepříjemný.