Ponižování. Využívání. Opakované nevěry a lhaní. Násilí. Zesměšňování. Ostentativní nezájem… To jsou jenom některé z křivd, se kterými se můžeme ve vztazích setkat. A křivdy bolí. Kdo zažil v některém ze svých minulých vztahů něco hodně nepříjemného a bolestného, ví, jak obtížné je se s takovým zážitkem vyrovnat a posunout se dál. Pokud však krok dopředu neuděláme, minulost nás bude tížit navždy a bude ovlivňovat všechny naše budoucí vztahy. Zbavte se traumatických vzpomínek dřív, než vás úplně pohltí.

„Láska“ na vodítku
Třiatřicetiletá Kateřina čelí ze strany partnera neustálým výtkám, že se neumí otevřít. Je prý uzavřená do sebe a ostražitá. Jejímu partnerovi vadí také to, že mu málo důvěřuje. Myslí si, že ho má málo ráda, protože kde je láska, je také důvěra. To vede k častým hádkám, a jak Kateřina přiznává, nejspíš i tento vztah spěje ke svému konci. Na vině je její sedmileté manželství. „Vdávala jsem se mladá, ve dvaceti letech,“ popisuje. „Mému bývalému manželovi bylo o tři roky víc. První rok se zdál ideální, jak už to v prvních měsících vztahu bývá. Když se ale na tu dobu ohlédnu zpět, musím sebekriticky přiznat, že do ideálu měl hodně daleko. Tehdy jsem to ale vůbec neviděla. Manžel si mě k sobě připoutal na pomyslné vodítko, a jak plynul čas, tak ho zkracoval. Nebil mě, fyzicky mě netýral, ale snad by bylo i lepší, kdyby to udělal, protože bych od něj možná utekla dřív.

Takhle mi trvalo roky, než mi došlo, že je něco špatně. Exmanžel byl puntičkář, detailista a na okolí měl obrovské nároky. Snaha se nepočítala, museli jste být dokonalí, jinak bylo zle. Pochopitelně dokonalí podle jeho představ, ne podle svých. Za každý ‚prohřešek‘ následovaly sankce a tresty.“ Tyto sankce a tresty měly nejčastěji podobu odmítání, kdy s Kateřinou manžel nemluvil i několik týdnů. Také ji často ponižoval uštěpačnými poznámkami a neváhal ji shazovat ani před přáteli. Kateřina se mu pro klid doma i pro svůj vlastní klid snažila vyhovět. Myslela si, že když se jí to podaří, všechno bude, jaké má být. „Nebylo v mých silách mu vyhovět,“ pokračuje. „Jemu se nedalo vyhovět. Nakonec jsem byla tak nejistá, že kdyby se mě zeptal, kolik jsou dvě plus dvě, neuměla bych mu odpovědět. Rozvedli jsme se, ale ani po několika letech jsem se toho nedokázala zbavit. Každý můj další vztah se rozpadl a na vině bylo moje chování ovlivněné minulostí.“