Začal si s vámi, protože se jeho životní láska vdala. On tak ztratil naději, že ji někdy získá, a potřeboval nějakou útěchu. A vy jste zrovna nejen byla k mání, ale byla jste ochotná mu útěchu poskytnout. Nebo s vámi je prostě proto, že už ho nebavilo vracet se večer do prázdného bytu, stravovat se v podnicích s rychlým občerstvením, ohřívat si konzervy a usínat sám.

Lék na bolavou duši
Kristýna před třemi lety skončila v posteli svého dobrého kamaráda poté, co se k ní přišel vyplakat, protože ho jeho partnerka poslala k vodě. Svádět ho neměla v úmyslu, ale vypili příliš vína, a ráno se probudili vedle sebe nazí a s pořádnou kocovinou. Od té doby se spolu začali stýkat intimně. Zatímco ona chtěla jeho lásku, on si v její posteli léčil bolavou duši. „Byla jsem do něj po uši zamilovaná,“ vypráví. „Vždycky mě přitahoval a byl mi hodně sympatický a po společně strávené noci moje dosud utajované city propukly naplno. Spala s ním a poslouchala jeho nářky, že je všechno na houby, protože tak skvělou holku už nikdy nenajde. Trápilo mě to, ale ze začátku jsem ho i chápala. Kdo by nebyl po rozchodu nešťastný? Jednou jsem to ale nevydržela. Zrovna jsme se spolu pomilovali, bylo mi fajn a on spustil nějakou srdceryvnou historku o ní. Naštvalo mě to a narovinu jsem mu řekla, že už ho mám plné zuby a že by se měl sebrat, protože se to nedá dál poslouchat. A že od jeho rozchodu uplynulo několik měsíců, takže měl na vzpamatování času dost. Doufala jsem, že mu dojde, jak je sobecký, když mluví pořád o sobě a ani jednou se mě nezeptal na moje pocity. Ale ne, nedošlo. Urazil se. Prý mi věřil, myslel si, jak dobří jsme přátelé, ale já jsem ho zklamala. Stýkali jsme se ještě asi půl roku a pak mi jednoho dne oznámil, že někoho potkal, zamiloval se a že se už se mnou nemůže dál vídat jinak než kamarádsky. A byl konec.“