Když se vám nedostává sexu...
Každou frustraci si člověk nějak kompenzuje. Když nemá co jíst, více se miluje. Když se miluje málo, více jí. Například.
Každý druhý člověk je v průměru nespokojen se svým sexuálním životem. Třetina mužů i žen trpí nedostatkem sexu. Více než polovina z nich sice nemluví o vyloženém nedostatku sexu, ale přiznávají, že by se rádi milovali častěji. Tvrdí to výzkumníci, kteří se ptali dvanácti tisíc lidí ze sedmadvaceti zemí a výsledky pak prezentovali na konferenci ve Francii. Podle odborníků způsobuje nedostatek sexu větší problémy, než si myslíme. Na spoustu problémů však
zároveň poukazuje – a zdaleka nejenom na ty v partnerských vztazích.
Něco na zub
Kompenzace neboli náhrada představuje v psychologii aktivní způsob, jímž se člověk vyrovnává s životními nezdary, jehož prostřednictvím řeší konflikty a reaguje na frustraci, kterou nějaký nedostatek vyvolává. Dělá to dvěma základními způsoby. Buď změní cíl, nebo cestu k cíli. Mezi nejčastější náhražky sexu patří jednoznačně jídlo. Jídlem člověk kompenzuje ledacos včetně psychických potíží či problémů v práci, protože jídlo má přímý účinek na mozek a je považováno za jedno z nejrychlejších řešení problémů. Jídlo pomáhá vyrovnat se s pocity úzkosti, se stresem, strachem z určité situace, napomáhá při pocitech citové deprivace, a dokonce účinkuje jako přírodní antidepresivum.
Chvíli se sice budete cítit lépe, jídlo vás uklidní, ovšem s přibývajícími kily vzniknou další problémy a ty setrvávající se budou zvyšovat. Abyste se jich na chvíli zbavila, znovu otevřete lednici s tím, že dnes je to naposledy a zítra se začnete stravovat zdravě. Ze zítřka se ale stane dnes a vaše sliby se budou opakovat donekonečna. Dvaatřicetiletá Hana nejprve řešila partnerovu nevěru, kvůli tomu se s ním skoro přestala milovat, avšak sex jí zároveň chyběl, a vzniklou frustraci řešila dvojnásobnými porcemi obědů i večeří a spoustou zmrzliny. „Během půlroku jsem přibrala deset kilo, za rok to bylo patnáct a na té váze jsem se ustálila na celé měsíce. Jako plnoštíhlá jsem se začala stydět a spát s partnerem jsem nechtěla, protože mi vadilo, že mě vidí oplácanou. Byla jsem z toho všeho nešťastná, a protože mi jídlo vždycky na chvíli udělalo radost, nemohla jsem přestat jíst. Dalo obrovskou práci se z toho začarovaného kruhu dostat. Dneska nedostatek čehokoli řeším sportem. Jakmile dostanu chuť se najíst, jdu ven nebo začnu dělat dřepy.“



























