4. září 2018

Drsně jako Klára

Mluvíte-li o vašem protějšku většinou s pohrdáním, ironií nebo všeobecně negativně, je to známkou jednoho jediného: že u kořenů vašeho vztahu nebude něco úplně v pořádku.

Předpokládejme, že pilířem láskyplného a v rámci možností fungujícího vztahu je láska, úcta k partnerovi, vzájemný respekt a porozumění. Když se o svém muži či milenci vyjadřujete způsobem, který předvedla Klára, nemá to s výše uvedenými kvalitami nic společného, naopak. Partner je vystaven ponížení před ostatními i před vámi, ať už se o vašich řečech dozví, nebo ne.

Embed from Getty Images

Máte-li sklony (ať už jsou z vlastních mindráků, z pouhé nevědomosti, nebo nedostatku citlivosti) o svém protějšku takhle veřejně mluvit, zkuste si jednoduše představit, jak by bylo vám, kdybyste měla přijít do party jeho kamarádů s tím, že víte, že všichni přítomní o vás před chvílí slyšeli, jaké zvuky při orgasmu vydáváte, že vám včera zase byla z úst cítit cibule a jiné pikantní intimnosti.

Přistihnete-li se někdy náhodou při podobném chování, zkuste se zamyslet nad důvody, proč s dotyčným partnerem vůbec jste. Je velmi pravděpodobné, že žádné kloudné nenajdete. V takovém případě nezbývá nic jiného, než zkusit to znova a lépe, s někým jiným.

Bude vás bavit: 50 zábavných tipů pro zamilované

Za každou cenu hezky

Protipólem sestřenky je naše bývalá kolegyně Romana. Kdykoli a kamkoli přišla, rozplývala se, jak je její Pavlík báječný manžel, tatínek, co všechno pro ně dělá a jak jí i rodině snáší modré z nebe. Když si někdo troufl její gejzír pochval přerušit třeba tím, že jeho partner či partnerka je taky fajn, okamžitě se snažila dotyčného trumfnout tím, co její Pavlík udělal ještě líp. Jak se ukázalo, ani stoprocentně pozitivní vyjadřování vždy a všude nefunguje úplně spolehlivě. Pavlík od Romany též odešel k jiné ženě. Jak se ukázalo, přehnaně pozitivními řečičkami o něm se Romana zoufale snažila zamaskovat, že jim to ve vztahu až zase tak úplně neklape.

Poučení? Když mluvíte o partnerovi všude hezky, měly by vaše řeči být podložené reálnou situací – pravdou, jak to s ním a ve vašem vztahu skutečně je, nikoli přáním, jak byste to chtěla mít. To je totiž zásadní rozdíl. Nikdy nezapomenu na jistý televizní pořad o vědci a filosofovi Zdeňku Neubauerovi a jeho manželce. Bylo nádherné pozorovat, jak mu jeho žena láskyplně servírovala na talíř brokolici a před vědeckým sympoziem upravovala roztržitému géniovi kravatu. Když vyslovila dvě slůvka „můj muž“, měli jste pocit, že se celá celičká rozzářila, a to i po dlouhých letech jejich manželství. On o své ženě stejně hezky prohlašoval, že není nad její něžnou péči…