1. října 2018
„Oženit se znamená zdvojnásobit své povinnosti a napůl omezit svá práva.“ Souhlasíte s výrokem Arthura Schopenhauera?

Každý, kdo vstupuje do vztahu, na sebe bere spoustu povinností navíc. Jednou z nich jsou kompromisy. Máme ale také svá práva. Stejně jako náš partner.

Právo na soukromí

Partneři si často myslí, že být ve vztahu rovná se všechno navzájem sdílet, o všem vědět, znát všechny myšlenky, přání, touhy i všechna tajemství toho druhého. Mezi partnery bývá rovněž velmi rozšířený takzvaný partnerský plurál. Místo „já“ a „ty“ se používá „my“, a to i v případech, kdy užití „my“ nedává smysl. „My jsme těhotní,“ zaslechnete dnes zcela běžně.

Embed from Getty Images

Partnerský plurál vztah nijak nenarušuje, naopak ho může upevňovat – pokud ho ovšem není moc… Míra citu s otevřeností, respektive uzavřeností osobnosti nesouvisí. Sdílnost neznamená více lásky než uzavřenost. Pokud však partnerům jejich odlišné temperamenty nevyhovují nebo pokud se nenaučí navzájem chápat a respektovat, vztah začne skřípat. V každém případě máme právo na soukromí, na uzamčenou zásuvku psacího stolu i na svůj vnitřní svět, o který se nechceme dělit.