Spojovat partnerskou lásku s věčností je sice pěkná myšlenka, nicméně zkušenost ukazuje opak. Aspoň většinou. I když necháme stranou časové nekonečno, láska neboduje ani v citech „na celý život“. Otec mého kamaráda například od mládí miluje jediné auto – Aero 1000. Krásnou malou červenou aerovku. Má ji rád už přes čtyřicet let, vyhrává závody, leští poháry a do toho se občas rozvede a znovu ožení. Na celý život vám vystačí láska k hip hopu nebo klasice, ke psům nebo k potápění, ale vyhrát první cenu ve vytrvalecké párové romantice, to je něco jako superbingo. Právě teď, kdy se léto prolíná do podzimu, kolem padají roje růžových meteoritů. Uhodla jste: letní lásky. Zůstává faktem, že člověk jako živočišný druh vyvíjí sexuální aktivitu po celý rok, ale mně osobně se zdá, že během prázdnin do toho ještě trochu šlápne a vyrobí si statistickou rezervu na zimní měsíce. Koupaliště, mořské pláže, festivaly – z podobných líhní vypadávají vášnivé zárodky, z nichž většina se nedožije podzimu. Obvykle z jediného důvodu: Když nastane vykulení do světa, choulostivý dvouhlavý tvor to zabalí. A nejen proto, že Johnny pochází z Plzně a Sally bydlí ve Valašském Meziříčí. Mechanismus letních lásek se rozestírá po celém roce. Na místě totiž záleží. Podle poznatků, které jsem načerpal pozorováním partnerského výlovu svých kamarádů, se zdá, že když ohromí přiopilou kuchařku na vesnické chlastačce, čekají od ní něco trochu jiného než od brýlaté dlouhovlasé myslitelky, s níž se během koncertu České filharmonie shodnou, že oba milují Brahmsovu První symfonii – až na druhou větu, která jim připadá příliš patetická. A naopak: Vás by možná mohlo zajímat, čeho se pravděpodobně nadějete od chlápka, který vás sbalí na brigádě v pivovaru, a co můžete čekat od spolucvičence na kurzech jógy. Tak třeba:

Scéna 1: Plážové loudění
Hele, tamhleta. Ta je má, ty vole. Deš na ni? Nemá tady nějakýho nabíječe? Ne, akorát tu druhou buchtu, teď zrovna leze z vody. Ježiš, ten lachtan? To je teda zadek. Pořádnej, ne? Mně se líbí. Tak je sbalíme vobě? Ale já jdu do tý hubený prsatý, rozumíš. V pohodě. Co jim řeknem? Zatím nevím, něco vymyslíme. Zeptáme se, kde jsou tu hajzly? To je blbý. Kam je pak zatáhnem? K tobě, nebo do lesa na deku? To se uvidí, ještě je nemáme. Ježiš, teď se zrovna obrátila a kouká na nás. Ty vole, já furt nevím, co mám říct. To je teda kůže, ty zařízlý plavky, to mě vždycky rozhodí. Musíme je dostat k tobě a vožrat. Jasně. Prokrista, mně teda hučí. To vidím. Skoč si do vody, ať nevypadáš jako nadrženej úchyl, a jdeme na to... „Ahoj, holky, nechceme rušit, ale dáváme dohromady tým na plážovej volejbal. Nechcete si s náma plácnout?“
Náš tip: No, teď je to na vás. Jestli máte chuť na víceméně okamžitou porci sexu a pak se uvidí, nebo spíš neuvidí, hledejte tenisky. Pokud už jedno dítě za svobodna máte, zkuste mírnější verzi sloganu „vodjeďte, blbečkové“.