Sedím takhle se starým buddhistickým mnichem před jeho chatou v džungli a mluvíme o sexu: „...jenže po několika letech to v posteli už není uuuuuh!“ vykládá svatý muž, „ale pouze eh. A zklamaný chlap jde to původní uuuuuh! hledat jinam.“ Ctihodný Cherry je původem Kanaďan, mnichem se stal v devětadvaceti letech (roku 1965), takže měl čas prozkoumat všechny výstřednosti v sexu. „Do Thajska jsem původně přijel kvůli...,“ udělá z palce a ukazováčku levé ruky kroužek a pravačkou do něj strká ukazováček. „Ale pak...,“ Cherryho proslov končí názorem, že sex je sice krátkodobě fajn, nicméně v širší perspektivě způsobuje víc problémů než radosti. Nebudu vás unavovat Cherryho popisem obtížných detailů ženského těla včetně počítání tělesných otvorů, které si jako mnich programově oškliví. Ctihodnému se ostatně nezdálo nijak přitažlivé ani celkové sexuální chování žen, v němž nacházel jen maskovaný přírodní rozmnožovací mechanismus. To je pohled z mnišské róby, nicméně i z veskrze světských trenek se někdy vaše postelové cviky zdají podivné. Někdy, některé a někomu. Dokonce i Cherry si zavzpomínal na veselou černošskou zpěvačku, kterou sklátil ještě v dobách, kdy si chtěl založit literární kavárnu. Podle mých výzkumů ale občas děláte i podivnější věci než jeho černá madona a mnohé dokonce i s trvalými následky.

Cherry potká Ježíše
Rok 1964. Diváci se valí do kin na Perný den hochů z Beatles. Cherry – tehdy ještě vlasatý a sexuchtivý – vyráží na cestu kolem světa a v Dallasu balí krásnou černošku. Kvetou šedesátá léta, takže ať žije libido a soulož místo pozdravu. Cherry s kudrnatou prsatou Jasmine se nezdržují dlouhými řečmi a upalují do hotelu. A tam začíná rituál, který Cherry o čtyřicet let později nazve „šílenou modlitbou“. „Ať jsem se jí dotkl kdekoli, její reakce sestávala z jediného slova: ,Ježíši!’ Nechci se dotknout křesťanství a křesťanů, ale ta ženská prostě od začátku do konce volala Ježíše! Vykřikovala to od svléknutí kalhotek přes první zasunutí a pokračovala celou dobu našeho kuriózního styku,“ chechtal se ďábelsky Cherry a imitoval nábožensko-vášnivé vzdechy. „Myslím, že za tu hodinu jsem slyšel Spasitelovo jméno víckrát než za celý život předtím i poté. A v duchu jsem se smál, protože jestli křesťanky volají v takových chvílích Ježíše, pak žije třetina lidstva v mentální nevěře.“ Zbývá dodat, že v témže roce, kdy Cherry skončil se sexem, skončil i druhý vatikánský koncil a v Plzni se protrhla hráz rybníka Vidimáček. A přesně za čtyřicet let se přihodila následující poučná historka: