31. srpna 2018

Výsady a výhody

„Jsem milenka,“ přiznává se k poměru se ženatým mužem třicetiletá Johana. „Milenka muže, který je dost zodpovědný na to, aby se o svou ženu a její dítě z prvního manželství staral, ale není dost zodpovědný na to, aby jí byl věrný. Vzhledem k tomu, že náš poměr trvá déle než jejich vztah, jsem v trochu jiné pozici, než bývají milenky, které si ženatý muž najde v průběhu manželství. Na jedné straně je moje postavení lepší, protože se nemusím zaobírat tím, že bych někomu odlákala muže, a nemusím se bát o své místo, protože ho znám dlouho a vím, z jakého důvodu jsme jenom milenci a proč si začal vztah s ní, ale na druhé straně je to horší, protože jsem si musela složitě zvykat na další ženu v jeho životě a především na to, že my dva se budeme vídat méně. Nepřipadám si sice odstrčená a zanedbávaná, ale některé výsady, které manželky či oficiální partnerky mívají, mi chybějí. Nemůžu mu zavolat, kdykoli se mi zachce, a nemůžu za ním přijet, když mám chuť ho vidět nebo když ho potřebuji. Muži jsou navíc velmi málo flexibilní, všechno chtějí mít dopředu naplánované a výsledkem je, že se jeho volnému času přizpůsobuji já.

Embed from Getty Images

Nedávno jsme se kvůli tomu hádali a on mi úplně vážně řekl: ,Jsi jediná, s kým se vídám a s kým vůbec někam chodím. Nemám čas na přátele, žena mi vyčítá, že se vracím z práce v osm večer a že nežiji s ní, ale vedle ní, a s tebou nejenom trávím svůj volný čas, ale pořád na tebe myslím. Se svou ženou jsem nikde nebyl, ani nepamatuji.‘ No ano, se svou ženou možná nikam nechodí, ale je s ní doma. Každý večer. Vidí se spolu a usínají, když ne spolu, pak vedle sebe. Jestli mě chce vídat, nezbývá mu nic jiného než někam jít, protože já s ním nežiji. Jestli chtěl, abych ocenila jeho zásluhy, měl smůlu, protože v tom žádné zásluhy nejsou. A že na mě pořád myslí? No to je od něj moc hezké! Jeden čas jsem si myslela, že bychom spolu mohli žít, ale když se na něj podívám s odstupem, za jeho charakter bych ruku do ohně nedala a vyměnit si místo s jeho ženou bych také nechtěla. Možná jsem sama proti sobě, že se s ním pořád scházím, ale zatím se ho ale ještě pořád nedokážu vzdát.“

Třeba by to vyšlo

Stejně stará Kristýna se s milencem vídá, protože si rozumějí v posteli, mají společné zájmy, o kterých se dokáží bavit hodiny, a podobné názory. „Máme skvělý sex a pokaždé je nám spolu ohromně dobře i po psychické stránce. Někdy si říkám, že by s ním musel být báječný život, a pak je mi smutno a trápím se. Z depresí mi pomáhá jeho vlastní manželství, které je všechno možné, ale rozhodně ne šťastné. Utěšuji se tím, že je nám hezky právě z toho důvodu, že jsme milenci, a chvíli mi ta útěcha vydrží. Ve skutečnosti si nejsem jistá, jestli bych s jeho manželkou měnila. Kdybych se opravdu musela rozhodnout, pak by to byla těžká volba. Já ale nemusím. Přesněji řečeno, nemůžu, protože on mě hned na začátku vztahu postavil před hotovou věc a řekl, že se se svou ženou nikdy nerozvede. Možná proto mě představa společného života tolik láká. Protože náš společný život nemůžu mít a o spokojeném manželství se lépe sní, než se realizuje. Ale kdoví… Třeba by nám to vyšlo. Kdybych si tím byla jistá a on mi dal tu možnost, pak bych to možná zkusila. Jak jsem však řekla, není co zkoušet.“