28. dubna 2011
Ještě donedávna mi muži platili za sex. Dnes učím na základní škole a své minulosti nelituji.
1 / 2

Ještě před pěti lety jsem znala snad každou z holek za pulty luxusních butiků v Pařížské ulici. Tehdy jsem tam utrácela třicet tisíc týdně. Jako high-class společnice jsem brala až deset tisíc korun na hodinu a mí klienti očekávali, že podle toho budu i vypadat…

Tenkrát poprvé
Nastoupila jsem do prváku filosofické fakulty a přesně týden nato se mi dostaly do ruky noviny, kde byl inzerát eskortní agentury. Pod slovy eskort servis jsem si naivně představovala, že doprovázíte bohaté muže na večeře a hezky se usmíváte. Že je eskort jenom jiné jméno pro prostitutku, mi zatím nedocházelo. Zavolala jsem tam a smluvila si schůzku. Majitel agentury vypadal skvěle, mluvil vybraně. Asi v půli rozhovoru jakoby mimochodem zmínil, že doprovod klientů znamená i to, že s nimi budu spát. Odešla jsem s tím, že to nepřipadá v úvahu, ale pořád jsem myslela na sumu, kterou nabízel.

Pro začátek tři tisíce za hodinu – jako za týden dřiny na brigádě! Po pár dnech přemýšlení jsem tam zavolala a ještě ten večer měla první „rande“. Když jsem klepala na dveře hotelového pokoje, třásla jsem se jako osika. Postarší britský gentleman byl ale velmi milý. Myslím, že ho dostala moje nevinnost. Šli jsme rovnou na věc, všechno obstaral on – svlékl mě, během sexu mě vedl. Předpokládala jsem, že se budu cítit hrozně, ale z hotelu jsem vyběhla v mírné euforii. V kapse jsem měla balík peněz. Pětasedmdesát procent z toho bylo mých!

1 / 2