18. dubna 2011
Jeden vám přináší vzrušení, druhý klid. Ideální by bylo zkombinovat oba, ale vy se musíte rozhodnout!
1 / 3

Nikdy jste si nemyslela, že se něco takového stane zrovna vám. Vždy jste si přála zamilovat se do jednoho muže a své zamilování prohlubovat do přátelství a lásky bez podmínek. Chtěla jste najít partnera, který pokrývá většinu toho, co byste od muže mohla potřebovat. A také jste se domnívala, že jste takového našla. Nemyslela jste na jiné, nesnila o nich, nepředstavovala jste si, jaký by byl život po boku někoho jiného. Až do chvíle, kdy jste potkala svého muže číslo dvě. Nepřestala jste milovat prvního partnera. Představa, že byste ho měla opustit, vám svírá srdce a vhání slzy do očí. Ale dvojky už se také vzdát nedokážete. Jen na to pomyslíte, ucítíte v obrovském kusu své duše nezaplněné prázdno, o němž jste ani nevěděla, že ve vás zeje, dokud ho druhý muž neprobudil. Jste-li s prvním, toužíte po tom být s tím druhým. Objetí druhého vám hořkne z pocitu, že jste nevěrná prvnímu. Kamarádka vám závidí luxusní situaci: jste milována a milujete dva skvělé muže. Vás tato dichotomie vyčerpává. Ať ale uděláte jakýkoli krok, ztratíte něco nádherného.

Tak jiní…
Karolína není žádná divoženka, ale rozhodně je živelnější než její manžel Tomáš. „Tomáš je spolehlivý, pracovitý, tichý, domácí typ. Pomáhá mi doma tak, jak se mnohým ženám ani nesní. Má mě rád, ale pozornostmi mi to najevo nedává. Bouřlivé akce a nové zážitky ho vůbec nezajímají. Pro něj je ideální dovolená v kůlně na chalupě. Máme nádherný byt, který vybudoval – a v podstatě zaplatil – sám. Vytváří pro mě i pro děti solidní domov. Nikdy mi nedává záminku k žárlení, pamatuje si naše výročí. V podstatě by byla drzost na cokoli si stěžovat. A také jsem si na nic nestěžovala.

Dokud jsem nepotkala Františka. František je pravý opak Tomáše. Neustále zkouší nové věci, během pár měsíců, co se známe, jsem s ním podnikla tolik akcí, kolik jsme s Tomášem spolu neudělali během dvanácti let manželství. Vlastně ani nevím, co na mně František vidí. Možná, že tak, jako on mně dodává do života vzrušení, on ode mě může čerpat klid.“ Karolína se s Františkem zkoušela mnohokrát rozejít. Ale stačí jedno jeho objetí a hned si uvědomí, jak moc by jí tato mužná, živoucí náruč chyběla. „Samozřejmě jsem uvažovala, že bych odešla od Tomáše. Ale není mi šestnáct a dokážu rozlišit iluzi od skutečnosti. Vím přesně, jak by to probíhalo. Po dvou letech bych já pro Františka byla tou nudnou a on tím nespolehlivým rozlítaným dítětem. Náš vztah může existovat jen tehdy, pokud v něm nebudou účty za elektřinu, vození dětí do školy a sobotní nákupy v supermarketu.“

1 / 3