5. března 2011
Žijí životem singles, i když jim nevyhovuje. Jen po několika omylech rezignovaly na vztahy.
1 / 3

Nevyšlo to poprvé. Nevyšlo to podruhé. Potřetí skončila velká láska ještě větším fiaskem. Počtvrté se změnila v nenávist. Popáté bylo po všem dřív, než to vůbec mohlo začít. Šestý byl milý, pozorný a něžný, jenomže pak jste zjistila, že je stejně milý, pozorný a něžný i k jiným ženám. Posedmé to vypadalo dlouho nadějně, začali jste spolu dokonce bydlet, ale pak z něj vypadlo, že nechce děti. Nikdy. Takže jste se odstěhovala. Poosmé jste se ho na děti zeptala raději rovnou, abyste zbytečně neztrácela čas. „Děti?“ podíval se na vás trochu zaraženě. „Ty chceš děti? Už teď?“ Rychle jste ho ujistila: „Samozřejmě že ne teď. Někdy. Výhledově. Pouze zjišťuji, jestli vůbec.“ Druhý den večer nezavolal, třetí zrušil dlouho domluvené rande a za týden vám oznámil, že je to na něj moc rychlé a že byste měli trochu zvolnit.

Není kam jít

Klidně byste zvolnila a udělala krok zpátky, jenomže ono není kam. Nebydlíte spolu, neplánujete koupi bytu ani svatbu, teprve začínáte. Voláte si, píšete textové zprávy, občas jdete na procházku, někdy do kina. Krok zpátky rovná se žádný vztah. Rozchod. O dalším vztahu už nechcete ani slyšet. Přinejmenším na několik let dopředu. Když vám kamarádky říkají, že přeháníte, a ujišťují vás, že to přejde, naštvaně se ohrazujete. „To tedy nepřejde, mám po krk mužů a vztahů. Myslím to naprosto vážně. Koupím si kočku a nic mi nebude chybět.“

Jste unavená. Ve snaze zachovat si psychické zdraví nehodláte další pokus riskovat. Schází vám chuť vkládat energii do něčeho, co stejně nemá budoucnost. Samota sice není nic pro vás, vždycky jste toužila po velké a harmonické rodině, ale když to nejde jinak… Přes koleno už nic lámat nehodláte. Budete sama. Ústupek jste ochotná udělat pouze v případě, že se objeví někdo skutečně výjimečný. Ne sice „Božský“, na toho nevěříte, ale spokojit se s kýmkoli, jen abyste neusínala sama, nechcete. Už jste si to vyzkoušela a výsledky byly nevalné.

1 / 3