Nejsou frigidní, jsou schopny orgasmu dosáhnout, ale nechtějí ho. Ne právě teď. Ne přesně tady. Nebo ne s tímhle mužem. Ne teď, protože zrovna nemají náladu a chuť na sex a tím pádem nemají náladu a chuť ani na orgasmus. Ne tady, protože partner si vybral prostředí, které je spíš irituje, než vzrušuje, a tak předstírají orgasmus dřív, než se skutečně dostaví. Ne s tímhle mužem, protože na něj třeba zrovna mají vztek. Nebo je sex s ním už tolik nebaví a chtějí ho mít rychle za sebou i za tu cenu, že nedosáhnou vyvrcholení. Jsou tu ale i další důvody.
Sex v krizi
Sama jsem orgasmus „odmítla“ mnohokrát. Naposledy se to dělo, když jsme měli s partnerem menší krizi. Snažili jsme se ji řešit a já jsem věděla, že kdybych se dlouhodobě sexu vyhýbala, moc bych tomu řešení nepomohla. Zároveň se mi do sexu vůbec nechtělo a orgasmus byl ten poslední prožitek, o který jsem v té době stála. To, co bývá většinou po fyzické i psychické stránce příjemné, mi bylo vyloženě protivné. Partnerovi by to bylo obtížné vysvětlit (i bez toho jsme měli věcí na debatu víc než dost), a tak jsem to řešila předstíráním, čímž jsem sex urychlila. Když jsme se o tom bavily s kamarádkami, zjistila jsem, že některé z nich mají podobné zkušenosti. Také se někdy vědomě vyhýbají orgasmu. Po malém soukromém průzkumu se ukázalo, že vědomé odmítání orgasmu v určitých konkrétních situacích není nic neobvyklého. Třiatřicetiletá Martina se mu občas vyhýbá například proto, že po něm usíná. To je pro ni problém především po ránu.
