Ačkoliv je v evropské kultuře daleko silněji zakořeněn stereotyp žárlivců-mužů, nedávná studie odborníků z britské Cardiff Metropolitan University odhalila, že to může být jinak. Výzkum spočíval v tom, že respondenti objevili fiktivní facebookovou zprávu, kterou buď poslal, či dostal jejich partner, a následně měli na stupnici vyjádřit své rozhořčení. Výsledky odhalily, že celkově větší stupeň žárlivosti prožívají právě ženy.
Zprávy, které byly respondentům předloženy, byly rozděleny jednak podle toho, zda poukazovaly buď na emocionální, či sexuální nevěru, jednak podle toho, zda je partner obdržel, či odeslal. Výsledky pak ukázaly, že zatímco ženy reagovaly hůře na zprávy emocionálního typu, muže více rozhořčily ty sexuálně laděné. Co se dělení podle příjemce a odesílatele týče, muže více ranilo, pokud objevili „nevěrnický“ vzkaz odeslaný jejich partnerkou, pro ženy byly naopak horší zprávy, které jejich partner obdržel.
„Pokud se na výsledky studie podíváme z pohledu genetiky, jsou vlastně velmi logické. Pro každý živý organismus je nejdůležitější rozmnožit se. A jelikož matky si mohou být vždy stoprocentně jisty, že své geny předají dítěti, otcovství je věc nejistá,“ komentuje výsledky průzkumu Adam Durčák ze sexshopu Růžový slon, který se zaměřuje i na poradenství v oblasti sexuality. „Muži tedy obecně daleko hůře nesou sexuální nevěru, neboť si pak nemohou být jisti, že vychovávají skutečně vlastní děti. Ženy naopak tuto jistotu mají, ale na druhou stranu potřebují, aby je partner zajistil. Emoční pouto k někomu jinému, může toto zajištění ohrozit,“ dodává Durčák.
Skutečná nebo podezřelá partnerská nevěra, která způsobuje sexuální nebo emocionální žárlivost, je přitom častým důvodem domácího násilí. „To potvrzují i statistiky Nadace Rosa, podle kterých je v 34 % případů domácího násilí příčinou agrese žárlivost,“ uzavřel Adam Durčák.
18. července 2017 16:00, aktualizováno
25. března 2019 17:54
