4. července 2017
O nymfomankách (a nymfomanii) se rozšířilo spoustu mýtů a polopravd. Po přečtení tohoto článku už nebudete mít na tento problém zkreslený názor.
1 / 2

V dnešní době už se slovo nymfomanie příliš nepoužívá, v odborných kruzích tedy skoro vůbec. Nahradil ho termín hypersexualita. Těchto 5 faktů jste možná o hypersexualitě, nebo-li nymfomanii, nevěděla. 

1) Opravdu to není jen velká chuť na partnera

Často má člověk v životě období, kdy by byl nejradši pod peřinou s partnerem celý týden, nebo i déle, a myslí na sex s ním celé dny. To však neznamená, že je dotyčná nymfomanka, i když o tom třeba často přemýšlí, nebo jí to někdo řekl. Hypersexualita(nymfomanie) totiž není o intimním kontaktu s milovaným. Jde o vtíravé myšlenky, které trvají déle než půl roku, a naprosto vám ruinují život. Tyto pocity se často nedají ovládat, nedokážete tak pracovat, udržovat sociální vztahy, vlastně chvílemi nejste schopná fungovat v životě skoro vůbec. 

2) Nejsou pouze nymfomanky

Že jste vždy slýchala jen o nymfomankách, ale nikdy o nymfomanec? Ano, těžko říct, čím je to způsobené, ale možná už samotný název, odvozený od řeckých mytologických bytostí nymf, svádí k tomu, že předpokládáme, že se nymfomanie týká jen žen. Samozřejmě to ale není pravda a hypersexualitou trpí v obdobné míře i muži!

3) Hypersexualita v DNA? NE!

Jednu dobu se dost šířila fáma, že nymfomanie je vrozená a jde o genetickou vlastnost. To však vědci razantně smetli ze stolu. Hypersexualita, tedy nesnesitelná neovladatelná sexuální touha je způsobena hormonální nerovnováhou. Jde o nerovnovážné rozložení hormonů serotoninu, dopamínu a norepinefrínu. Možná se ptáte, zda-li je tento stav léčitelný. Do jisté míry určitě ano, lékaři se snaží nerovnováhu u těchto lidí vyvážit. 

1 / 2