Obvykle nosí přiléhavé oblečení a nezapomínají na velkorysý výstřih s bimbajícím křížkem nebo něčím podobně originálním. Za den vysloví ještě více slov než průměrná žena – většinu vjemů z okolního světa totiž v mozku nezpracovávají, ale okamžitě je vypouštějí ven obohacené o jednoduchý postoj. („Jé, to je pěkný kostýmek! Nenávidím mlhu, je tak hnusná! Taky se vám, holky, líbí Brad Pitt?“)
V průběhu patnácti minut se dokážou rozbrečet, přidusit se smíchy a vzteky prohodit stolní lampu zavřeným oknem. Většinou nepracují a vídáte je ve velkých (často stříbrných) terénních automobilech parkovat před luxusními obchody. Jsou v nepřetržitém telefonickém spojení s osobními trenéry, maséry, kosmetičkami, manikérkami, plastickou chirurgií a sítí kamarádek. Kromě tekutin a jídla je udržují při životě hlavně drby. Krásné, načepýřené pipiny připravené pro gril vašeho opovržení. Štvou vás, ale taky jim – přiznejte si to – trochu závidíte. A právem. Jestliže si každý večer pouštíte Bélu Bartóka, mezi vaši nejoblíbenější četbu patří romány Virginie Woolfové a publikace Gender Studies a kolem vašeho chlapa krouží výše popsaná opeřenkyně, máte zaděláno na problém. My totiž ty pipiny chceme. CHCEME! A já vám prozradím proč. Začněme od těch nejjednodušších (a nejúčinnějších) důvodů.
Mají krásná těla
Nejspíš jste už zjistila, že muži se na rozdíl od vás při výběru sexuálního partnera řídí především zrakem. My opravdu nepotřebujeme pocit bezpečí, nemusíme si „povídat“ víc, než je nezbytně nutné, a tak dále. Čemuž pipiny dokonale vyhovují, protože delší (a smysluplná) konverzace s nimi není možná už z podstaty. Vsadím se, že když necháte s naší prostou nádherou jakéhokoli muže o samotě v místnosti opatřené postelí, pravděpodobně budou matrace brzy obsazeny. Při pouhém pohledu na ostře vyrýsovaná prsa a opálené štíhlé nohy se nám do krve vyplaví směska hormonů, která účinně zablokuje logické myšlení včetně sebeúcty, mravnosti, věrnosti a současně v mozku aktivuje centra řídící pohyb, hmat, chuť, výrobu slin a podobně šťavnaté procesy. Ujišťuju vás, že v takové chvíli nijak nezáleží na tom, jestli to tělo v dosahu vlastní nobelovku za mikrobiologii sinic, nebo v osmičce třikrát propadlo a většinu vzdělání nabylo v pasťáku. Pokud drží, je všechno v naprostém pořádku a rádi se s ním uvidíme třeba zítra hned po práci.
