14. listopadu 2017
Kdo by je nezažil? Svěřily jste se nám s tak trapnými situacemi, že vás skoro srazily ze židle.
1 / 3

„Poslala jsem špatný mail.“

„Před dvěma lety jsem pracovala v reklamní agentuře a s mým tehdejším šéfem jsem měla dost vyhrocené vztahy. Antipatie byly samozřejmě vzájemné a bylo jasné, že čeká na jakékoli mé uklouznutí. Jednou odpoledne jsem neměla co dělat a dopisovala jsem si po mailu s kolegyní. Líčila jsem jí, jaký je můj nadřízený bezcharakterní prevít. Vtom se na obrazovce objevila zpráva od něho, v níž mi posílal nějaké pracovní instrukce. Jak jsem byla v ráži, připsala jsem pod ni větu ,tak se podívej, co mi zase ten č… poslal’, a chtěla jsem ji odeslat kamarádce. Bohužel jsem se ale přemáčkla a místo kolegyni jsem mail poslala zpátky šéfovi. Obratem mi přišla odpověď, že bych se měla alespoň naučit pracovat s mailem, než něco takového napíšu. Za týden jsem dala raději dobrovolně výpověď, protože mi bylo jasné, že naše vzájemné vztahy by od té chvíle byly ještě hutnější.“
– Julie, 28 let, reklamní grafička

„Přistihly nás děti.“

„Učím v malé škole na vesnici, kam spolu se mnou nastoupil i spolužák z vysoké. Máme k sobě hodně blízko, i když jsme spolu nikdy nic neměli, a protože učení je často hodně únavné, vymýšlíme si spoustu hloupostí, kterými bychom si mohli pracovní dobu ukrátit. Nedávno jsme si společně vařili kafe ve sborovně a Michal mi začal z legrace šlapat na nohy. Nechtěla jsem si to nechat líbit a brzy se naše škádlení zvrtlo v závody, kdo na koho šlápne víckrát. Smáli jsme se jako šílení a přeslechli jsme zvonění. Pak se nám v jednom okamžiku do sebe nějak podivně zapletly nohy a oba jsme se svalili se smíchem na koberec. Zrovna v tom okamžiku otevřely dveře tři moje žačky z osmé třídy, které se přišly zeptat, jestli se dneska bude vůbec učit. Bylo mi hned jasné, jak to asi musí vypadat, když se oba zpocení, červení a rozcuchaní válíme po zemi. Ta zpráva se samozřejmě roznesla rychlostí blesku a příští týden už jsme oba stáli před ředitelkou na koberečku a poslouchali jsme kázání, že je značně hloupé souložit při vyučování ve sborovně a ještě se při tom nechat chytit od dětí.“
– Anežka, 27 let, učitelka přírodopisu

1 / 3