9. listopadu 2017
Kdo se na takové ženy dívá skrze prsty, měl by se nejdřív podívat na výhody, které přináší být single.
1 / 3

Zapomeňte na kopii Bridget Jonesové! Ženy, které žijí samy, rozhodně nejsou žádné obtloustlé trosky v depresích, snažící se uhnat nejbližšího samečka. Být single je dneska normální a navíc i celkem fajn. Prkýnko na toaletě máte stále dole, nikomu nemusíte vysvětlovat, proč jste nepřišla v noci domů a čí parfém je z vás cítit…

Samozřejmě nejde jen o tyhle maličkosti. Jako „samostatná jednotka“ máte především dost času na studium, cestování i kariéru. Jednočlenných domácností u nás stále přibývá. Naplno se rozjel styl života západních zemí. Zatímco před několika lety bylo běžné vdát se úderem plnoletosti, dnes odsouváme „závazky“ na co nejpozději a maximálně si užíváme svobody.

Embed from Getty Images

Nejdřív práce

Studovat ve třiceti už není nic neobvyklého. Proč si neprodloužit mládí právě bezstarostným vysokoškolským životem? Pokud se ale po škole rozhodnete vybudovat si slušnou kariéru, nezbude vám nic jiného než nechat tikat biologické hodiny naprázdno. „Nestudovala jsem tolik let jen proto, abych si hned po univerzitě pořídila dítě.“ Dvaatřicetiletá Lucie pracuje jako překladatelka a asistentka ředitele velké zahraniční firmy. Její plat je vysoko nad celostátním průměrem.

„Nemám nic proti manželství a dětem. Obdivuji ženy, které jsou ochotné vzdát se kariéry a věnovat se naplno rodině. Moje práce ovšem vyžaduje být čtyřiadvacet hodin v pohotovosti a to s dítětem dost dobře nejde. Problém je i s muži. Ačkoli si říkají pánové tvorstva, jen málokterý připustí, že žena může být úspěšnější a lépe placená než oni. Právě kvůli tomu zkrachovaly mé dva předešlé vztahy. Teď jsem sama a vychutnávám si to.“ Pro Lucii je běžná dovolená v Thajsku a víkendy v Paříži. Problémem nejsou peníze, ale čas. Když není dostatek volna na relax za hranicemi, zajde si aspoň na skleničku s kamarádkami. Často jejich výpravy po vyhlášených pražských klubech končí až časně ráno.

„Každopádně pořád zůstávám obyčejná ženská. Ještě tak tři čtyři roky a pak i já začnu uvažovat o rodině. Zatím si mateřské pudy kompenzuji na neteřinkách.“ Ženy podobné Lucii si dobře uvědomují, že s rodinou přichází čas kompromisů. Jen těžko by mohly prohýřit noc, odjet na víkend do zahraničí nebo být od rána do večera v práci. Nejdůležitější je pro ně svoboda a nevázanost…

1 / 3