Milosrdné lži odpustíme aniž bychom je vůbec zkoumali, ale co ty ostatní?
Oči
Člověk, který lže, nejdříve potřebuje rychle zhodnotit situaci. To znamená, že ví, jaká je pravda, ale vyslovit ji nemůže. Potřebuje proto zapnout myšlení na plné obrátky a než mozek tuto kontrolu převezme, lhář často kmitá očima sem a tam. Někdo to dělá nápadněji někdo téměř neznatelně. Ovládnout oči při lži umí jen opravdu dobří lháři.
Uši
Zmíněné přepnutí na mod lhaní s sebou nese také i změnu tempa řeči. Lhář často mluví pomaleji nebo rychleji než je u něj obvyklé. Obvyklejší je pomalejší tempo. Lhář totiž natahuje čas, aby si lži mohl promyslet. U některých lidí také dochází ke změně výšky hlasu.
Ruce
Upozornit na lež vás mohou i ruce. Poklepávání, škrábání, mnutí dlaní, přikládání rukou na obličej… Toto jsou všechno manévry na odvedení pozornosti. V tomto případě je těžké rozeznat, jestli jde o běžnou nervozitu nebo skutečně o lež.
Řeč těla
Při lhaní si člověk pomáhá utvrzovacími gesty, které mají podtrhnout, co říká. Například při popírání lhář nápadně kroutí hlavou, při přesvědčování zase přitakává. Často jde o reflex, který si lhář ani neuvědomuje.
