„Protože jsme chtěli spolu usínat i probouzet se, aniž by kdokoliv z nás musel utíkat o půlnoci na druhý konec města. Člověk tráví celý den v práci a ten ostatní čas jsem chtěl prostě být s ní.“
Jakub, 27 let
„Začali jsme se bavit o tom, jaké to je, bydlet s tím, koho miluješ. A postupně se z řečí staly skutky. Navíc soukromí hrálo taky velkou roli. Oba jsme předtím bydleli u rodičů a jednoduše jsme zatoužili žít bez nich.“
Zdeněk, 25 let
„Po roce chození. Já hledal jiný byt kvůli spolubydlícím, zatímco ona se chtěla přestěhovat kvůli rodinné situaci.“
Honza, 34 let
„Samospádem, po pěti letech. Já dostal po škole práci v Praze. A ona řekla, že půjde se mnou, byť ještě neměla dokončené studium. Dřív jsme spolu trávili dva dny v týdnu, žili s rodiči a každý v jiném městě. O to větší dobrodružství naše společné bydlení zpočátku bylo!“
Vít, 25 let
