Barva vlasů není všechno. Důležité jsou pro ně také proporce, jako třeba velikost prsou, výška (jak uvedl jeden z mužů, menší žena mu evokuje menší vaginu, a tudíž větší požitek), velikost pozadí a vůbec tvar celé postavy. Vyznávají zásadu, že vyzkoušet se má úplně všechno, aby člověk o nic důležitého v životě nepřišel. Navíc si tak posilují své ego a ujišťují se, že jsou opravdoví chlapi, kterým není rovno. Čím více trofejí, tím větší sebevědomí a méně komplexů. Své zkušenosti si tito sběratelé samozřejmě nenechávají pro sebe, ale snaží se, aby o nich vědělo co nejvíce lidí. Některým ženám to dokonce imponuje.
Jen si užít a jít
Šestadvacetiletá Nataša říká, že se jí na střední škole líbili přesně takoví kluci – frajeři, okolo kterých se motala spousta holek a kteří mohli mít každou. Nenápadní hošíci ji nezajímali. Pro dívku bylo podle ní ponižující, když právě ona nepatřila do okruhu vyvolených. Znamenalo to, že je buď málo hezká, nebo málo zajímavá. S něčím takovým se na střední škole málokdo smiřuje.
http://gty.im/622004376
„Na konci třeťáku jsem se pokoušela dostat do party okolo kluka, který byl po celé škole pověstný svým harémem. Když se mi to podařilo – a nebylo to zrovna jednoduché, protože lacině získaná kořist ho nemohla uspokojit stejně jako někdo, kdo se tvářil nedobytně – ukázal mi svůj zápisník, ve kterém si vedl seznam dívek. Měl ho rozdělený na několik oddělení. Ty, které chtějí mě, ty, které chci já a ještě jsem je neměl, ty, se kterými jsem se líbal, a ty, které jsem měl. K tomu nechyběl podrobný popis, jak románek probíhal, co se mu na té které líbilo, která nejlépe líbá a která je nejlepší v posteli. Vzpomínám si, že jsem na všechny ty holky žárlila, přála si, aby zjistil, že nejlépe líbám právě já, zápisník zahodil a chtěl být už jen se mnou. Přitom jsme všechny doufaly, že ho předěláme a on pak bude jenom náš. Nakonec mezi námi k ničemu nedošlo. Dneska takové muže na jednu stranu nesnáším, ale fyzicky mě pořád přitahují. Naštěstí už nejsem naivní.
