Otázka č. 1: „Jaký plat si představujete?“
Požádejte o reálnou odměnu. Když budete chtít částku srovnatelnou s platem ministerského předsedy, budete si hledat místo ještě dlouho. Podívejte se personalistovi do očí, sebevědomě vyřkněte sumu – a odmlčte se. Ať vás ani nenapadne lhát o svém současném platu!
Otázka č. 2: „Co považujete za své největší přednosti?“
Vyberte vlastnosti, které mají něco společného s pozicí, o niž se ucházíte. Pokud se chcete stát prodavačkou v butiku, těžko oslníte faktem, že jste na základní škole vyhrávala jednu matematickou olympiádu za druhou. Vyhýbejte se obecným výrokům jako „umím tvrdě pracovat“. Raději povězte něco konkrétního: „Z kanceláře odejdu až tehdy, když mám všechno hotové.“
Otázka č. 3: „Máte nějaké slabé stránky?“
Hlavně si odpusťte dřív doporučovanou odpověď: „Jsem puntičkářka.“ Nejedná se totiž o ryze zápornou vlastnost. Raději prozraďte nějakou svou chybu. Příklad: Připusťte, že jste trochu zapomnětlivá, ale hned dodejte, že s sebou nosíte elektronický diář, který vám všechny povinnosti spolehlivě připomene.