Váš byt po dramatické scéně podezřele ztichl a atmosféra je v něm stejně mrazivá jako v ponorce pod hladinou Severního ledového oceánu. Láskyplné souznění je pryč a vy se (oba) cítíte mizerně. Třeba jste si i prosadila svou, ale stála ta scéna vůbec za zkažený večer?
„Ve vztahu je pro mě nejdůležitější pohoda, takže hádky nesu dost těžce,“ tvrdí shodně všechny mé kamarádky. „Nedokážu držet pusu, když mě Petr naštve. Pak si ale vždycky vyčítám, že tím určitě náš vztah ničím,“ přiznala mi jedna z nich.
„I když se třeba hned usmíříme, bývá mezi námi dusno klidně ještě několik dní.“ Hádky jsou samozřejmě otravné, ať už je odstartovala prkotina, nebo důležitý problém. Nemusí ale lásku nutně nabourat. Když se prostě jenom poddáte vzteku a budete bez rozmyslu křičet, vyčítat a nadávat, vztahu opravdu neprospějete. Správně vedený slovní souboj vás ale může s partnerem naopak ještě víc sblížit.
„Je známé, že potlačované emoce škodí zdraví. Abychom ale vůbec mohli fungovat ve vztahu, nemůžeme ventilovat vše, co cítíme,“ zamýšlí se soukromá pražská psycholožka Jaroslava Mišurová, která se zaměřuje na párovou komunikaci. „Já osobně zastávám názor, že lze mít vztah bez hádek, ale ne bez diskusí, při kterých oba bez afektu vysvětlíte, co vám vadí, a pokusíte se konflikt vyřešit. Potřebujete najít si klid a přemýšlet, co vlastně od partnera očekáváte a proč.“
Nesmírně důležité jsou také okamžiky po hádce, kdy emoce vyprchají a vy míříte vstříc usmíření. Čtěte pravidla zdravého souboje šitá na míru situacím, ve kterých už jste se s milým nejspíš ocitla – a pravděpodobně ne naposledy.
