5. března 2015
Na některé expartnery vzpomínáte ráda. Ale máte na kontě i takové, že když na ně pomyslíte, zježí se vám i obočí?
1 / 2

„Seznámili jsme se 11. září 2001. Byl ženatý a měl dvě dcery, přesto jsem s ním vydržela randit čtyři roky. Věděla jsem, že se nerozvede, ale vztah jsem ukončit nedokázala. Když jsem s ním pak mimoděložně otěhotněla a skončila v nemocnici, brala jsem to jako znamení a rozešla se s ním. On se nakonec stejně rozvedl a vzal si novou paní, se kterou má teď další dvě dcery.“
Jana A., 37, účetní

„Od začátku jsem věděla, že můj partner miluje pohled na nohy v silonkách a lodičkách. Jakmile je ale hodlal sám nosit, docvaklo mi, že svoji sexualitu nemá úplně vyřešenou. Ze vztahu jsem si však přece jen odnesla skvělé suvenýry – několik párů úžasných bot.“
Veronika K., 21, studentka českého jazyka a dějepisu

„S protějškem jsme si už delší dobu nerozuměli, cítila jsem, že mě vycucává, ale nebyla jsem s to dlouholetý vztah ukončit. Až když jsem zjistila, že mě nakazil pohlavní nemocí, práskla jsem dveřmi. Dodnes si vyčítám, že jsem to neudělala dřív.“
Dotyčná si přála zůstat v anonymitě.

„S Markem jsme se potkali v kasinu a prožili spolu nádherné dva roky. Zálibu v hazardu měl dlouhodobou a já proti ní nic neměla, dokud se mi ovšem nezačaly ztrácet peníze, šperky a nakonec i mobil a notebook.“ 
Iveta S., 37, asistentka

„Bývalý měl původně zálusk na moji kamarádku, ale nakonec začal chodit se mnou. Po roce a půl vztahu se ale s ní chtěl stýkat víc, tak jsme nejdřív chodili ven ve třech, až mě ti dva úplně vynechali. Nakonec se vzali a jsou spolu doteď.“
Petra L., 25, studentka socioekonomické geografie

Pokračování na další straně!

1 / 2