Jedna věc je, když zažijete konec jejich vztahu jako dítě, druhá ale, když už jste dospělá. Proč se po více než dvaceti společně prožitých letech ti dva rozhodli se svou láskou seknout? Sice už nejste malá, ale stejně to neznamená, že by pro vás bylo snadnější se s rozchodem mámy a táty vyrovnat.
Jak se cítíte
Psychologové tvrdí, že hodně záleží na tom, jestli rozvod dorazil do jejich domácnosti po letech hádek a vztahových bojů, nebo po čase dlouhodobé pohody. Otřese jak rodiči, tak potomky a mezi všemi se vystřídá spousta emocí. Pocity smutku, zmatku, zklamání a úlevy jsou v pořádku. Hlavně nechte citům volný průběh. Nečekejte ale, že se budete chovat jedním určitým způsobem. Vztek, údiv, pocit trapnosti, lhostejnost… Cokoli přijde, je prostě na místě.
Pro pětadvacetiletou Simonu představoval rozvod rodičů úlevu: „U nich doma to bývalo jako na bitevním poli, a když se nakonec rozešli, utvrdila jsem se v přesvědčení, že k sobě nepatřili,“ svěřuje se. „I přesto mě ale zaskočil nečekaný pocit viny a ztráty. Cítila jsem se jako sirotek.“ Podle odborníků máme tendenci zakládat a stavět naši dospělou realitu na zážitcích z dětství. Proto máte při rozvodu pocit, že jste ztratila místo, ve kterém jste vyrůstala. Pak se začnete sama sebe ptát, kdo jste.
Dělají chyby
Dvaatřicetiletou Danu nepříjemně zaskočilo, když se rodiče rozešli, protože si otec našel milenku. „Manželství mámy a táty bylo něco, o čem jsem nikdy nepřemýšlela. Byla to pro mě jasně daná jistota,“ vysvětluje. Nevěra jednoho z rodičů vás od něj může odloučit, znechutit, rozčílit. Coby dospělá osoba jej budete nejspíš soudit. Jenže musíte si uvědomit, že tihle dva lidi prostě mají své chyby a že je znáte oba jen jako rodiče. Netušíte moc přesně, jací jsou mimo domov a jak jejich chování ve vztahu vnímají jejich partneři.
