Pokud se tváříte právě teď pohoršeně, zkuste přimhouřit aspoň jedno oko. Protože, i když se někomu může zdát, že flirt patří do kategorie ‚nevěr‘, není to vůbec pravda. Flirtování totiž ještě vůbec neznamená, že se s dotyčným (dotyčnou) nakonec vyspíte. Jak říká psycholog Seth Meyers, jsme jenom lidé a naše sexualita žije, bez ohledu na to, zda jsme ve vztahu či nikoliv.
„I když jsme zadaní, trocha flirtování neuškodí, naopak – je dokonce zdravé.“ Faktem je, že flirt zcela přirozeně zvyšuje sebevědomí a sebeúctu, a to i v případě, že flirtujete čas od času se svým zákonným partnerem. Flirtování ve vztazích boří stereotyp a může znovu zažehnout jiskry vášně, stejně jako tomu bylo v době namlouvání. Navíc přináší blízkost a dodává elán do stereotypního sexuálního života. Ještě si myslíte, že flirt je něco špatného?
Zdroj atraktivity i prevence
Moje kamarádka považuje flirt za nejlepší způsob, jak se ubránit fyzické nevěře. Má spokojené manželství a flirtuje se souhlasem partnera neustále. A to nejen s jinými muži, ale i s ním. Jejich vztah je neustále prosycen lehkým nádechem erotiky. Nikdy jsem ji neviděla zamračenou a naštvanou, je ve skvělé kondici a má zdravé sebevědomí.
Eva (39) říká: „Když flirtuji, cítím se sexy a taky si víc věřím. A to ve všech oblastech života, tedy i v zaměstnání. V práci jsem mnohem výkonnější a mám pocit, že to všem přináší pozitiva. Přitom jsem manželovi stoprocentně věrná.“
Něco pravdy na tom bude. Statistiky říkají, že téměř 50% lidí, kteří přiznávají, že flirtují, se cítí mladší a více sexy, a 36,8% uvedlo, že flirtování jim dává maximální přirozenost. A psycholožka Magdalena Dostálová z Poradny pro rodinu, manželství a mezilidské vztahy v Praze to také potvrzuje. „Pokud se otázka týká flirtu mezi manželi navzájem, jistě může být příjemným zpestřením. Pokud hovoříme o flirtu jednoho z manželů s někým třetím, dodržování hranic, za které bychom nikdy neměli jít, je nezbytností,“ domnívá se psycholožka. Flirt tedy může fungovat i ve funkčním manželství, záleží na kvalitě samotného vztahu i na sebevědomí obou partnerů.
„Je kupříkladu možné představit si nějakou verzi koketního chování manželky s dalším mužem ve společnosti, kde jsou přítomni oba manželé, ale pouze za předpokladu, že manželka tohle chování záhy utne, a manžel si tak může být svou pozicí ve vztahu zcela jistý. Ideálním vyústěním takové situace jsou příjemné pocity na obou stranách manželů – žena se cítí polichocena, že o ni jeví zájem cizí muži, zatímco její manžel může najít uspokojení v tom, že je jeho partnerka pro druhé stále atraktivní,“ dodává Magdalena Dostálová. Ovšem velice důrazně také varuje: „Je to tanec na tenkém ledě, který ne každý zvládne.“
