24. června 2014
Ženský orgasmus je produkt, vytvořený marketingovými odděleními časopisů pro ženy. Tam se objevil v druhé polovině 90. let 20. století za jediným účelem – zvýšení prodeje.
1 / 3

Jako úvod k našemu dnešnímu povídání je tahle informace ideální. Ale já bych ji trochu upravila – teprve v polovině devadesátých let minulého století se o orgasmu, zejména ženském, začalo mluvit opravdu otevřeně. Téměř až do té doby jsme žili v období temna nejen odříznuti od světa, ale i od informací. O orgasmu se nemluvilo, a pokud kamarádky u kávičky rozebíraly svoje avantýry, sexuálním podrobnostem se vyhýbaly. Možná jedna druhé přiznala, že ‚to‘ dělaly tam a tam, a občas se zmínily dokonce také o velikosti partnerova penisu, ale nic víc. Není se čemu divit, vždyť sexuální příručky vlastně neexistovaly, s výjimkou jisté knihy, ve které jsem četla památnou větu, kterou jsem dodnes nezapomněla: „Ženy mohou orgasmu dosáhnout asi jako vrcholového výkonu ve sportu.“ A bylo vymalováno.

Mýty a pověry
Ovšem, všeobecně se má za to, že orgasmu ženy opravdu nedosahují při každém pohlavním styku. Když se podíváte na Wikipedii, budou vás čísla, která udávají procenta žen dosahujících vyvrcholení, pravděpodobně šokovat, jsou totiž opravdu nízká. Důvody, proč se dílo nedaří, mohou být různé, nejčastěji za to může nezájem partnera, který spěchá, aby už ‚byl‘ on sám, přičemž se na svoji drahou polovičku moc neohlíží. Často se také zanedbává předehra, i proto, že na ni zkrátka není čas. Stává se to nejen u mladých lidí, kteří se sexem teprve začínají a provozují ho narychlo z obavy z přistižení, ale především u starších párů, které na sebe skočí v pauze mezi čtením knížky a zhasnutím lampičky. Žena si většinou říká: „Ať už to mám za sebou,“ a muž je příliš líný na to, aby ji probudil z letargie.

1 / 3