Otázka by pak mohla znít: „Stačí nám dobrý sex?“ A odpověď: „Jak komu.“ Někteří si sex bez lásky nedokáží představit. Že by se milovali s cizím člověkem nebo s člověkem, ke kterému nic necítí? Sex bez lásky považují za divný. Trochu za zbytečný (k čemu se milovat, když nemiluji?) a lehce amorální.
Některým dobrý sex docela dobře stačí. Jsou praktičtí a vědí, že zamilovanost jednou přejde, ale dobrý sex může vydržet a učinit život příjemnějším. A konečně někteří ani víc než dobrý sex nevyžadují. Velké city naopak odmítají, protože jsou příliš svazující. Amorální jim na jejich postoji nepřijde vůbec nebo skoro nic. Zbytečný podle nich sex už vůbec není. Copak nedostáváme ze všech stran rady, jak na spokojený sexuální život, a copak sexuologové nemluví o tom, jak je takový sex zdraví prospěšný? Už jenom při líbání se spálí spousta kalorií...
Volná láska básníků
„Kdyby se milovali pouze zamilovaní, pak by lidstvo muselo už dávno vymřít,“ prohlásil poněkud cynicky lord George Gordon Byron žijící na přelomu osmnáctého a devatenáctého století. Básník a spisovatel Byron byl ve své době považován za enfant terrible a velkého proutníka a tajně se spekulovalo o jeho milostné náklonnosti k básníkovi Percymu B. Shelleymu, a dokonce o homosexuálních sklonech.
Jak milostná náklonnost, tak ani homosexuální sklony se nikdy nepotvrdily, ovšem je fakt, že Byron a Shelley spolu uzavřeli pevné přátelství a spolu také bojovali proti předsudkům a konvencím, které z hloubi duše nenáviděli. Na svoji dobu šli docela daleko. Propagovali volnou lásku a Shelley nutil svoji první ženu, aby sdílela domácnost nejenom s ním, ale i s jeho přáteli a byla jim po vůli ve všem, čeho si budou žádat.
Když odmítla, odešel od ní se šestnáctiletou Mary a její sestrou Claire a nějakou dobu žili všichni společně u Ženevského jezera v těsném sousedství lorda Byrona. Přátelství obou básníků neohrozil ani poměr Byrona s Claire, která přišla do jiného stavu a porodila mu dceru Allegru. Mary, která se později stala Shelleyho ženou, se proslavila napsáním hororové povídky Frankenstein. Sex bez lásky a volnou lásku jako takovou považovali Byron, Shelley i společnost, která se kolem nich pohybovala, za něco zcela přirozeného.
