21. června 2014
Láska kvete v každém věku. Je to sice trochu klišé, ale je to tak... Muži nás provázejí už od narození.

Ne všichni jsou osudoví. Všichni nám ale osudoví po určitou dobu připadají. Ve třech letech dokonce i ten roztomilý chlapeček ze školky s velkýma očima, co je z něj dnes odulý chlápek s obrovským břichem, vulgárním chováním a umaštěným fotbalistickým účesem, chlápek, co je dvakrát rozvedený, křičí na svou poslední ženu a její děti z předchozího manželství a vás by nejenom nepoznal, ale vůbec by si nevzpomněl, že jste kdy existovala… Bylo by legrační, kdybychom všechny své bývalé lásky najednou postavily vedle sebe. Asi bychom byly v mnoha případech hodně překvapené. I když… nejspíš je dobře, že je vedle sebe postavit nemůžeme. Možná by to bylo spíš smutné než legrační.

Otec – pan Dokonalý?
Je prvním a minimálně do puberty nejdůležitějším mužem v našem životě. Pro spoustu žen je nejdůležitějším mužem napořád, jestliže měly to štěstí a jejich otec je pro ně oporou, kamarádem, zkrátka panem Dokonalým. Otec je také prvním, koho si chtějí vzít. Vůbec je nenapadá, že by svatba s tatínkem mohla být nemožná. Když si ho vzala maminka, pak ony také, a to hned, jakmile dospějí. Žádný problém. Maminku neřeší. Ta si může vzít bratra… Freud nazval úzký citový vztah dcer ke svým otcům Elektřin komplex (vztah synů k matkám se nazývá Oidipův komplex). Přestože s ním psychiatři v jeho době nesouhlasili, protože děvčátko zamilované do otce neodpovídalo jejich představám nevinné, spořádané, měšťácké dívky, která se o sexu dozví poprvé o svatební noci, Freud nebyl daleko od pravdy. Otce milujeme a na všechny ženy okolo něj hluboce žárlíme. S přibývajícími lety zjistíme, že otec a pan Dokonalý k sobě mají dále, než jsme se domnívaly, a se svatbou je konec. Vztah k němu na rozdíl od vztahů k ostatním mužům ale často řešíme po celý život.