21. června 2014
Láska kvete v každém věku. Je to sice trochu klišé, ale je to tak... Muži nás provázejí už od narození.
1 / 3

Ne všichni jsou osudoví. Všichni nám ale osudoví po určitou dobu připadají. Ve třech letech dokonce i ten roztomilý chlapeček ze školky s velkýma očima, co je z něj dnes odulý chlápek s obrovským břichem, vulgárním chováním a umaštěným fotbalistickým účesem, chlápek, co je dvakrát rozvedený, křičí na svou poslední ženu a její děti z předchozího manželství a vás by nejenom nepoznal, ale vůbec by si nevzpomněl, že jste kdy existovala… Bylo by legrační, kdybychom všechny své bývalé lásky najednou postavily vedle sebe. Asi bychom byly v mnoha případech hodně překvapené. I když… nejspíš je dobře, že je vedle sebe postavit nemůžeme. Možná by to bylo spíš smutné než legrační.

Otec – pan Dokonalý?
Je prvním a minimálně do puberty nejdůležitějším mužem v našem životě. Pro spoustu žen je nejdůležitějším mužem napořád, jestliže měly to štěstí a jejich otec je pro ně oporou, kamarádem, zkrátka panem Dokonalým. Otec je také prvním, koho si chtějí vzít. Vůbec je nenapadá, že by svatba s tatínkem mohla být nemožná. Když si ho vzala maminka, pak ony také, a to hned, jakmile dospějí. Žádný problém. Maminku neřeší. Ta si může vzít bratra… Freud nazval úzký citový vztah dcer ke svým otcům Elektřin komplex (vztah synů k matkám se nazývá Oidipův komplex). Přestože s ním psychiatři v jeho době nesouhlasili, protože děvčátko zamilované do otce neodpovídalo jejich představám nevinné, spořádané, měšťácké dívky, která se o sexu dozví poprvé o svatební noci, Freud nebyl daleko od pravdy. Otce milujeme a na všechny ženy okolo něj hluboce žárlíme. S přibývajícími lety zjistíme, že otec a pan Dokonalý k sobě mají dále, než jsme se domnívaly, a se svatbou je konec. Vztah k němu na rozdíl od vztahů k ostatním mužům ale často řešíme po celý život.

1 / 3