7. prosince 2010
 | 
Foto: profimedia.cz
Máte občas pocit, že žijete s mužem dvou tváří? Prozradíme vám, co je to psychický teror, jak funguje a jak se mu můžete vyhnout.
1 / 4

Barbora už dva dny nevyšla z bytu, pořádně nejedla a nespala. Milovaný Jiří jí to nedovolil. Osmačtyřicet hodin jí vyhrožoval, nadával, křičel, že je blázen, že mu zničila život. Když konečně odtáhl, odvážila se zdeptaná žena vytočit číslo krizové linky, které jí po posledním podobném výstupu podstrčila kamarádka. Na lince ji sociální pracovnice sice zdvořile, ale rázně odmítla, že má zavolat teprve tehdy, až ji partner zmlátí. Barboru najednou ovládl pocit, že si za všechno může sama. Telefonát v ní utvrdil přesvědčení, že v životě selhala, když nedokáže udržet vztah a zabránit vzteku svého přítele. Ještě před dvěma lety měla pětadvacetiletá Barbora skvělou práci, plno přátel a muži s ní navazovali hovor otázkou, zda nepracuje v modelingu. Štěstí na ně ale neměla.

„Prošla jsem několika nefunkčními vztahy a pak jsem potkala Jiřího,“ svěřuje se. „Tehdy mi připadal, jako by vypadl z pohádky. Udělal by pro mě cokoliv, zval mě do svého nádherného bytu, vozil mě v luxusních autech. Navíc byl věřící a vyznával tradiční rodinu, což mi tehdy po těch všech nezodpovědných floutcích imponovalo,“ dodává. Podobně líčí začátek osudového vztahu i šestadvacetiletá prodavačka Katka. Ivan byl právník, přitažlivý, bohatý chlap, který ji od počátku vztahu zasypával květinami a dárky. Jednoho dne ji po práci posadil do taxíku a odvezl na letiště. Naplánoval totiž romantický víkend v Paříži, dokonce i sbalil oběma zavazadla. Katka brečela dojetím. Když ji pak v Paříži požádal o ruku, neváhala.

Temná strana síly

Obě ženy ovšem mohly brzy pozorovat, jak se jejich ideální partneři postupně proměňují. Katka si už pár měsíců po svatbě začala uvědomovat, že manželova starostlivost jen maskuje snahu ji zcela ovládat. Vždy byl dominantní, teď v jeho chování začala převažovat agresivita. Nikdy ji sice neuhodil, ale začal jí hrubě nadávat a sprostě ji ponižoval před společnými známými. „Dodnes si vzpomínám, jak mě poprvé šokovalo, když na mě do té doby úžasný chlap, kterého jsem si vážila, začal najednou na veřejnosti křičet, že jsem tupá blondýna a mám radši držet hubu, protože každé moje slovo ho ve společnosti znemožňuje,“ vypráví.

„Doma se mi sice pak omluvil, ale celou příhodu vysvětloval tak, že se mě snaží vlastně vzdělávat, abych ho dobře reprezentovala. Už tehdy jsem měla pochopit, že to nebyla žádná omluva,“ popisuje Katka. „Ivan pak rozhodoval o všem – kam a s kým půjdeme, co za naše peníze nakoupíme. A když mě někdy vzal s sebou do společnosti, celý večer jsem se pak hlídala, cenzurovala jsem vlastně každý svůj pohyb a slovo, abych ho něčím zase nerozzuřila. On si ale stejně vždycky něco našel,“ dodává zdrceně.

1 / 4